Když se řekne The Room, všichni fanoušci kultovních bizárů samozřejmě odpoví „Oh hi, Mark!“. Pokud jste si mysleli, že něco tak chaotického, bizarního a nepochopitelného už nikdo nepřekoná, možná vás dneska přesvědčíme, že laťka se dá zakopat ještě hlouběji. Teď se pojďme společně podívat na 7 filmů horších než The Room.

Neil Breen je v online světě dnes již legendou a pokud jste viděli některý z jeho filmů, musí vám být jasné proč. Představte si, že by Tommy Wiseau natočil Matrix na základě knihy, kterou našel ve snu, a vše by pak natáhl přes filtr soap opery z devadesátek. Premisa údajně fantasy dramatu tvrdí, že počítačový vědec a spisovatel v jednom se nabourává do vládních databází pomocí svých podivných mystických superschopností. Proč, jak, nebo kdy vlastně, to jsou přesně otázky, na které vám film nedá žádnou odpověď.

Většinu stopáže nedokážete přesně říct, co se děje, ale hltáte každou sekundu tohoto nezáměrně vtipného divadla. Hrdina nějak využívá mystický černý kámen, na který se změnila lesní houba, jenž našel s kamarádkou v dětství. Scény jsou jednoduše plné nekomfortně dlouhých pohledů, zničených laptopů, šílených milostných trojúhelníků, dalších zničených laptopů a ke všemu dialogy zní, jako kdyby je psala sborovna opic. A také jsou tam zničené laptopy. Fateful Findings ovšem není film – je to transcendentální zážitek, který dokazuje, že talent a logika nejsou pro filmařinu vůbec nutné. A že Neil Breen skutečně nesnáší laptopy.

U Niela Breena ještě zůstaneme, protože nemůžeme vynechat ochutnávku jeho průlomu do světa speciálních filmových efektů. Režisér, scenárista, producent, střihač, maskér, hlavní hvězda, záporák a pravděpodobně i osvětlovač a cateringový manažer v jednom tentokrát naházel do mixéru sci-fi, drama, akci, ale taky telenovelu s nechtěnou komedii. Vše slepil dohromady lepící páskou z naprosto autentických efektů a přidal tunu náhodných explozí i mistrně zeditovaných stock footage videí. O čem to je? Inu, oficiální popis tvrdí, že z identických bratrů-dvojčat se stanou hybridní entity umělé inteligence, které však volí různé cesty jak dosáhnout spravedlnosti pro lidstvo. My jsme ten film viděli, a …pořad nevíme. 

Připravte se na dystopii, kde vlády po pandemii zrušily nejen veškerou svobodu, ale hlavně zakázali to nejdůležitější… a pozor toto vás určitě zabolí všechny: křesťanství! Ano, modlitby jsou teď nelegální a svět kontroluje totalitní režim tak temný, že i Darth Vader by si vzal radši pauzu na kafé. Zde jsme na rozdíl od Breenovy zábavné tvorby zabrousili do opravdového biblického bahna, jelikož film působí jako hodně nepovedený školní projekt. Tvůrci se ovšem berou smrtelně vážně a podávají kritiku doby na úrovni fanatických konspiračních webů. Záchrana „svobody“ je v rukou party „moderních apoštolů“, kteří trapně běhají po lese a prkenně pronášejí kýčovité proslovy o víře. Dialogy stojí pouze na opakování prázdných konzervativně laděných zcela hloupoučkých floskulí, které prezentují křesťany jako vymaštěné vidláky, co s kytarou u táboráku a písní na rtech zatracují očkování, potraty, homosexuály, svobodné matky, heretiky, ženy, jež se neholí v podpaží a klidně i příliš liberální pokojové rostliny. Hlavně ať je na co si stěžovat. 

Tohle přesně dostanete, když smícháte žraloka, exorcistu, lidskou neschopnost sebereflexe a nejméně půl kila tvrdých drog. Příběh (jestli to tak můžeme nazvat) začíná scénou, kdy šílená jeptiška přivolá do moře démona – protože proč ne – a ten se zázračně změní v digitálního žraloka, co vypadá jako by ho někdo nakreslil v Malování. Od této chvíle sledujeme místní obyvatele, kteří se snaží démonické… bůhví co tohle vlastně je… zastavit pomocí modliteb, křiku a špatného herectví. Žralok ve filmu sice moc neplave, ale zato se umí teleportovat a posednout lidi. Efekty? Spíš defekty. A pak samotná otázka, jak souvisí žralok s exorcizmem. Tak na tu odpověď nedostanete. Nicméně Shark Exorcist je skvělý příklad toho, jak natočit film, který je tak špatný, až je z něj téměř umění. 

Když pastor Doug ztratí víru (a rodiče), vydá se do Číny, kde ho „pokouše“ mystický dinosauří zub, a BUM! Náhle se dokáže měnit v raptora. Logika? Neexistuje. Realismus? Zapomeňte. Ale kdo by se staral, když pastor může teď kázat evangelium a zároveň trhat hříšníky na kusy? Dougův nový život zahrnuje také teologické dilema: „Může pastor chodit s prostitutkou, ale zároveň plnit Boží misi, kázat a bojovat proti tajné ninja vrahounské organizaci, která se snaží... prodávat drogy?“ Odpověď je proč sakra ne, vždyť je to velocipastor! Na rozdíl od některých zde zmíněných titulů je film čirá parodie, která je plná nízkorozpočtových epických momentů, absurdní zábavy a překvapivě né tak špatných záběru. Poslední berte s velkou rezervou vzhledem k tomu, v jakých vodách zde plaveme. Každopádně jde o bizarní podívanou pro odvážné duše schopné ocenit tenhle dar špatného vkusu. 

Teď se připravte se na cestu do temných hlubin, kde čeká Manos: The Hands of Fate. Tento méně než nízkorozpočtový satanistický horor vznikl v podstatě na základě sázky. Výsledek? Katastrofa, která byla několikrát promítána v místních kinech v El Pasu a pak zmizela ze světa. V devadesátých letech je z popela vytáhl pořad Mystery Science Theater 3000, který se specializuje na beznadějně špatné filmové klenoty.

Manos je dokonalým příkladem filmu, který překračuje hranice špatného vkusu a stává se jakýmsi transcendentálním zážitkem. Zvuk a obraz si dělají, co chtějí, střih působí, jako by ho řídil opilý prapradědeček moderního TikToku a dialogy zní, jako by je někdo psal na místě během natáčení. Herci působí spíše jako ochotníci, což dost možná i byli vzhledem na cenu filmu, tedy nula.

Technické chyby, špatná kamera a nulový smysl pro časovou kontinuitu dělají z Manos něco, co nelze označit jako dobrý film. Přesto, právě díky těmto prvkům, se stal kultovní klasikou a fascinujícím příkladem toho, jak se věci nemají dělat.

Dünyayı Kurtaran Adam z roku 1982 známější spíše jako turecké Star Wars, protože obsahuje spoustu ukradených záběrů z tohoto legendárního sci-fi. A také z Flashe Gordona, Dobyvatelů ztracené archy a mnoha jiných známých hollywoodských filmů. Jo, autorská práva se tehdy v Turecku brala spíše jako doporučení. Film obsahuje ninji, kostlivé bojovníky, zombie, 1000 let starého čaroděje a samozřejmě tureckou megastar tehdejší doby Cüneyta Arkına jako neporazitelného bojovníka, který... no zachránil svět. Pokud začínáte mít pocit, že se Star Wars utápějí v šíleném rozpočtu a nepochopitelném příběhu, tento apokalyptický dobrodružný sci-fi fantasy film o bojových uměních a superhrdinech by mohl být vaším lékem – protože nemá ani jedno, ani druhé.

A to je konec našeho dnešního seznamu. Skutečně zlých filmů je ale v historii kinematografie mnohem více. Pokud nějaký znáte, napište nám o něm do komentářů a kdo ví, třeba uděláme pokračovaní.