Animace dokáže dát vědecké fantastice podobu, na kterou by hraný film potřeboval obrovský rozpočet. Přesto řada výjimečných titulů zůstává stranou širší pozornosti. Některé časem získaly kultovní pověst, jiné teprve čekají, až je objeví více diváků. Od vesmírných pirátů přes robotické detektivky až po mimozemské civilizace: těchto dvanáct příběhů ukazuje, kolik různých podob může animované sci-fi mít. A mezi filmy se tentokrát vejde i jedna seriálová výjimka.

Země je zničena a její obyvatelé přežívají rozptýlení mezi mimozemskými civilizacemi. Mladý Cale nemá důvod věřit v lepší budoucnost, dokud nezjistí, že může pomoci najít tajemnou loď Titan. Její technologie představuje naději na nový domov pro lidstvo. Po stejné stopě však jdou Drejové, energetické bytosti zodpovědné za zkázu původní planety.Tvůrci Don Bluth a Gary Goldman pojali vesmírné dobrodružství s výraznou dávkou drsnosti. Hrdinové se pohybují mezi vrakovišti, námezdními pracemi a nebezpečnými obchodníky. Zánik Země má důsledky pro jejich každodenní existenci. Kombinace kreslených postav a počítačových prostředí dnes místy prozrazuje svůj věk, přesto si film uchovává působivou prostorovou představivost. Zejména průlet mezi obrovskými ledovými útvary ukazuje, jak napínavé může být samotné hledání cesty neznámým vesmírem.

Soul roku 2050 září neony, holografické reklamy, futuristické technologie. Astronautka Nan-young sní o cestě na Mars, zatímco hudebník Jay se snaží znovu najít vztah k vlastní tvorbě a jejich setkání přinese oběma novou naději. Rostoucí blízkost ovšem doprovází vědomí, že splnění jejího životního snu je může od sebe vzdálit na nepředstavitelnou dálku. Režisérka Han Ji-won používá futuristické prostředí pro intimní romantiku, v níž mají zásadní místo hudba, vzpomínky a každodenní drobnosti. Technologicky proměněné město si zachovává důvěrně známou lidskou atmosféru. Právě soužití futuristických kulis s obyčejnou potřebou někoho milovat dává filmu osobitost. Cesta do kosmu tu zároveň znamená otázku, co jsme ochotni opustit kvůli vlastnímu snu.

V mnohovrstevnatém velkoměstě pracují roboti pod dohledem lidí a sociální napětí roste spolu s monumentálními stavbami. Mladý Kenichi sem přijíždí se svým strýcem detektivem a setkává se s Timou, umělou dívkou, která nezná vlastní původ. Její hledání identity se brzy protne s ambicemi mocného vévody Reda a s budoucností celého města. Režisér Rintaró natočil film podle mangy Osamua Tezuky, se scénářem Kacuhira Ótoma. Výtvarný kontrast je zde fascinující: postavy s oblými tvářemi a velkýma očima se pohybují v industriálním labyrintu, který je svou velikostí téměř pohlcuje. Jazzová hudba dodává futuristickému prostředí nostalgii a lidské teplo. Metropolis vyniká zejména tím, jak propojuje intimní otázku vlastní existence s třídním konfliktem a touhou ovládat druhé. Město tedy současně oslňuje i děsí.

Stevensonův Ostrov pokladů dostává plachty schopné zachytit sluneční vítr. Dospívající Jim Hawkins objeví mapu k legendárnímu bohatství a vyrazí na výpravu napříč vesmírem. Na palubě se sblíží s kyborgem Johnem Silverem, v němž nachází tolik potřebnou otcovskou autoritu. Jenže muž, který mu pomáhá získat sebevědomí, má vlastní plány s lodí i jejím nákladem. Největší kouzlo filmu spočívá v jeho představivosti. Dřevěné koráby plují mezi hvězdami, přístavy obývají mimozemšťané a pirátskou romantiku doplňují futuristické stroje. Pod velkolepou výpravou přitom běží citlivý příběh kluka, který potřebuje, aby v něj někdo konečně věřil.

Z nebe spadne chlapec v duhovém obleku. Pro desetiletou Iris je to začátek nečekaného přátelství, pro samotného Arca pořádný problém. Pochází totiž ze vzdálené budoucnosti a při cestování časem uvízl v roce 2075. Iris mu chce pomoci dostat se domů, zatímco kolem nich existuje svět ohrožený ekologickými katastrofami. Jejich přátelství dává velkému tématu budoucnosti srozumitelné měřítko. Zajímá nás, zda si děti dokážou poradit a co pro ně bude znamenat případné odloučení.Tvůrce Ugo Bienvenu pracuje s budoucností prostřednictvím dětské zvědavosti a představivosti. Duhové létání, roboti a výrazné barvy vytvářejí dobrodružnou podívanou, jejíž přitažlivost stojí také na touze po blízkosti a bezpečí. 

V jednom opuštěném domě přestanou správně fungovat fyzikální zákony. Děti tam objeví dokonalé místo na hraní, zatímco divák ví, že sleduje chybu v Matrixu. Takové změny perspektivy patří k nejlepším nápadům Animatrixu, antologie devíti krátkých filmů ze světa známé trilogie. Vedle drobných poruch simulace se věnuje také vzniku války mezi lidmi a stroji nebo osobním cestám k poznání skutečnosti. Krátká stopáž jednotlivým příběhům prospívá. Mohou se soustředit na jediný zážitek a dovést ho k působivé pointě, aniž by musely řešit osud celého lidstva. Rozdílné animační styly zároveň mění pocit z dobře známého prostředí. Matrix jednou připomíná detektivní noir, podruhé válečnou kroniku a jindy místo, kde obyčejný člověk zahlédne něco, co vůbec nedokáže vysvětlit. Díky tomu má antologie vlastní tvůrčí hodnotu i vedle hlavních filmů.

Jak by vypadalo dvacáté století, kdyby vědci mizeli dřív, než stihnou uskutečnit zásadní objevy? Tento film si představuje Francii roku 1941, která stále spoléhá na parní stroje a dusí se v uhelném kouři. Zbývající vědce režim nutí vyvíjet zbraně, a kdo chce bádat svobodně, musí se skrývat. V utajení pracovala i rodina mladé April, jejíž rodiče zmizeli během výzkumu séra nesmrtelnosti. Dívka pokračuje v jejich práci a s mluvícím kocourem Darwinem se nakonec dostane na stopu tajemství, které ovlivnilo vývoj celé civilizace. Alternativní historie tu má konkrétní následky. Nedostatek paliva proměňuje krajinu a vědecké poznání se dostává pod tlak politické moci. Z těchto podmínek vyrůstá dobrodružství plné zvláštních vynálezů, jejichž podoba dává v pokřiveném světě vlastní smysl. 

Carlos Rivera má umělé tělo, ale jeho existence je pro okolí mnohem složitější než běžný provoz stroje. Jako partner soukromé detektivky Aline Ruby se účastní vyšetřování, které je zavede k pohřešované studentce a nebezpečným zásahům do robotického softwaru. Zdánlivě jednotlivé případy postupně odhalují zájmy společností, které chtějí určovat budoucnost soužití lidí a umělých bytostí na Marsu. Mars Express působí přesvědčivě především v každodenních detailech. Technologie mají své praktické použití, omezení i dopad na osobní vztahy. Svět tak nemusí neustále vysvětlovat dlouhými proslovy, poznáváme ho při práci detektivů. Jak vyšetřování pokračuje, otázka, kdo za zločiny stojí, se propojuje s mnohem nepříjemnější úvahou: kdo má právo rozhodovat o bytosti, jejíž vědomí lze upravit? Film drží napětí až do závěru, který jeho společenskému konfliktu dodává další rozměr.

Redline se rozjede tak prudce, že vám téměř nedá čas zvyknout si na jeho svět. JP, závodník s nepřehlédnutelným účesem a upraveným autem, dostane šanci nastoupit do nejprestižnějšího závodu v galaxii. Soupeři se rozhodně neomezují na obyčejné předjíždění a pořadatelská planeta je ochotná proti závodníkům nasadit vojenskou sílu. Dojet do cíle proto může být stejně obtížné jako zůstat naživu. Důvod, proč film vidět, pochopíte během prvních minut. Perspektiva se ohýbá podle rychlosti, karoserie jako by sotva odolávaly náporu motorů a každý pohyb má přehnanou, dokonale kontrolovanou energii. Sedmiletá produkce využila přibližně sto tisíc ručně vytvořených kreseb a ta práce je na plátně znát. Absurdní vozidla získávají hmotnost a jejich jízda fyzickou intenzitu. Jednoduchý příběh dovoluje animaci předvést všechno, co umí.

Na planetě Ygam byste jako člověk neměli příliš dobré vyhlídky. Obří modří Draagové zacházejí s lidmi jako se zvířaty. Některé si ochočí, jiné považují za obtížné škůdce. Terr vyrůstá jako domácí mazlíček, díky přístupu ke vzdělávacímu zařízení však získá znalosti svých pánů. Když se dostane mezi volně žijící lidi, přinese jim prostředek, kterým mohou změnit vlastní postavení. Francouzsko-československá koprodukce vznikala za účasti pražského Studia Jiřího Trnky a její výtvarné návrhy vytvořil Roland Topor. Už samotná podoba zdejší přírody stojí za pozornost. Podivné organismy připomínají ilustrace z přírodovědné knihy, kterou někdo sestavil podle znepokojivého snu. Pocit cizosti navíc přesahuje výpravu. Film nás staví do pozice tvora, jehož utrpení silnější civilizace pokládá za bezvýznamné, a nutí přemýšlet, jak samozřejmě podobnou moc uplatňujeme sami.

Nejdojemnější na Železném obrovi je, jak málo jeho hrdina rozumí strachu, který vzbuzuje. Zvědavý robot spadne do Ameriky studené války, kde jeho velikost a neznámý původ okamžitě vyvolají podezření. Malý Hogarth se s ním však spřátelí a začne mu vysvětlovat svět prostřednictvím her, komiksů a vlastních dětských zkušeností. Problém nastane, když se po návštěvníkovi začne shánět vládní agent. Přátelství postupně proměňuje bytost, kterou ostatní posuzují podle toho, jak nebezpečně vypadá. Odtud vyrůstá otázka, zda nás musí určovat účel, k němuž jsme byli stvořeni. Film si odpověď připravuje v drobných, často komických okamžicích, takže ji v závěru dokáže vyslovit s odzbrojující silou. Podzimní městečko a nostalgie starých sci-fi dodávají příběhu útulnost, o kterou se člověk začne bát stejně jako o samotného obra.

Stačí nafukovací kosmická loď, věrný pes a rodina, která netuší, kam její nejmladší člen po nocích mizí. Ládínek vyráží ze svého pokoje na planety, kde se běžné představy o fungování světa rychle rozpadají. Někde lidstvo ovládají stroje, jinde se všechno podřizuje hudbě. Každá návštěva ho nutí pochopit nová pravidla a najít způsob, jak se bezpečně vrátit. Právě v těchto pravidlech se skrývá největší vynalézavost seriálu. Jednotlivé civilizace připomínají pokusy, při nichž někdo vzal lidský zvyk nebo společenský problém a vystupňoval ho do absurdních rozměrů. Dítě může sledovat dobrodružství na podivných planetách, dospělý v nich rozpozná posedlost mocí, poslušností nebo válčením. Jednoduchá kresba přitom poskytuje prostor nápadům, které by vystačily na několik podstatně nákladnějších sci-fi.