Exekuce na filmovém trhu! Co se stalo mezi ČSFD a Kinoboxem?

Mít dokonalý přehled o všech filmových i seriálových novinkách je téměř nemožné. Není proto divu, že po celém světě vznikají filmové databáze. Mezi ty nejznámější můžeme jmenovat IMDb nebo Rotten Tomatoes. Otevřít jedním klikem webovou stránku, přehledně zjistit, co teď dávají v kině, objevit, co jede v televizi nebo se prostě jen podívat na to, co je k zhlédnutí na SVOD službách. Jednoduché, že?

U nás v Česku mezi nejpopulárnější filmové databáze patří Česko-Slovenská filmová databáze, kterou můžeme znát pod zkratkou ČSFD, a Kinobox, jehož databáze sice vznikla o něco později, ale poměrně svěžím stylem šlape konkurenci na paty. Sice má stále co dohánět, jelikož má asi patnáctinásobně menší uživatelskou základnu, ale jeho vliv je tak velký, že to vygradovalo v nejeden spor. Tím prvním byl soud o uživatelské recenze, no a tím druhým rovnou exekuce. Abychom ale byli schopni pochopit, co se tedy ve skutečnosti děje, musíme se podívat na historii těchto dvou stránek.

ČSFD neboli Česko-Slovenská filmová databáze je online databáze, zahrnující filmy, seriály, herce a režiséry. Online platforma, kde filmoví fanoušci mohou vyhledávat informace, diskutovat o filmech nebo sdílet své názory. Takže i hodnocení, které vidí ostatní fanoušci. Tato stránka byla spuštěna v roce 2001 slovenským novinářem Martinem Pomothym. Ten následně vystupoval pod přezdívkou Pomo a na té vystavěl i firmu POMO Media Group s.r.o., která spravuje ČSFD. Samotná stránka začala vydělávat ale až o šest let později. V roce 2023 byl peněžní obrat přibližně 61 milionů korun, přičemž čistý zisk činil 14 milionů korun. Což při návštěvnosti více jak čtvrt milionů uživatelů za rok je solidní výkon.

Od amerického IMDb se dále kromě lepšího pokrytí české a slovenské scény liší i tím, že uživatelům umožňuje vést si přehled vlastní filmotéky, nabízí program všech českých a slovenských kin, přehled filmů vycházejících na DVD, Blu-ray a v kinech nebo taky program desítek českých a slovenských televizních stanic.

Na druhé straně je tady KINOBOX. Jeho historie začíná už v roce 1993, kdy byl na televizní stanici ČT1 spuštěn stejnojmenný magazín o filmových novinkách z domova i ze zahraničí. Jeden ze spolutvůrců byl tehdy začínající režisér Petr Vachler, když pořad v prosinci 2008 skončil, autorská práva k názvu Kinoboxu si ponechal a začal s novým vlastním projektem. S filmovým webem, který už dnes poznáváme. 

Pro splnění svého cíle odkoupil v roce 2009 už existující filmovou databázi „České filmové nebe“. O rok později byl oficiálně spuštěn filmový portál Kinobox.cz. V tuhle chvíli přichází na řadu Martin Hájek, který na jaře roku 2020 odkoupil filmový portál, čímž založil novou samostatnou společnost Kinobox s. r. o. a jejím ředitelem se stal Radim Horák. Martina Hájka můžeme znát i jako zakladatele poskytovatel výsledků a statistik ze sportů Livesport, investora do Liftaga nebo vytvoření Dramaboxu. Na rozdíl od ČSFD si ale Kinobox v roce 2023 vytvořil 15 milionovou ztrátu skrze investování do databází a s návštěvností to také není úplně nejslavnější. Ta je oproti ČSFD přibližně čtvrtinová.

Když už víme, jaké strany jsou ve hře, je potřeba řešit ten velký problém. A tím není nic jiného, než uživatelé. ČSFD si několik let budovalo pevnou fanouškovskou základnu. Přidávalo filmy, seriály, aktualizovalo novinky a tak dále. Jenže nemalou část obsahu dodávali přímo fanoušci a vytvářeli internetové debaty. Právě možnost přidávat recenze, názory i hodnocení zpopularizovala tuto platformu. Jak moc velký vliv ČSFD má na návštěvnost filmů je poměrně jasné. Když se falešné účty zaměří na určitý film, mohou ho jej buď potopit nebo vychválit do nebe. Což samozřejmě dokáže spoustu lidí naštvat, jelikož ono hodnocení není pravdivé. Tomu se ČSFD samozřejmě aktivně bránilo mazaním falešných uživatelských účtů. Co ale s těmi reálnými recenzemi?

Zde se konečně dostáváme k jádru pudla. Uživatele dlouhá léta psali recenze na ČSFD, co když ale chtěli své recenze napsat i jinam? Právě proto přišel Kinobox se zajímavou ponukou a s ní souvisejícím nástrojem. A to s převedením uživatelských recenzí. Uživatelé, kteří by chtěli své recenze z ČSFD zveřejnit i na Kinoboxu, by nemuseli vše psát znovu, ale mohli by svůj účet přímo propojit a vše rychle a pohodlně nahrát na konkurenční web. To ale vyvolalo spor.

Kinobox v březnu minulého roku zpřístupnil funkci importování dat, to znamená umožnění přenášení dat z jiných českých filmových portálů. Cílem bylo umožnit uživatelům přenášení informací a recenzí mezi různými účty automaticky, aniž by museli vše své existující texty do Kinoboxu zadávat ručně. Funkce moc dlouho aktivní nebyla a to kvůli soudnímu procesu s konkurenčním ČSFD. Ten vznesl obvinění z nekalé soutěže v podobě přetahování svých dat na jinou platformu. Má to ale jeden drobný háček.

Kinobox v rámci své evoluce následoval evropskou směrnici Digital Market Acts (DMA) a Digital Services Acts (DSA), které mají za cíl podpořit konkurenční prostředí na internetu a zajistit férovější digitální trh. Tyto směrnice se zaměřují na regulaci velkých online platforem a zároveň zamezují nekalým praktikám a zvyšují transparentnost reklam. Neboli, dávají prostor menším projektům, aby je tihle velikáni nezadusali do země.

Městský soud v Praze ve středu 27.3. 2024 potvrdil, že služba žádné negativní úkony nemá a je v souladu s právem. Soud se zastal práv uživatelů, takže dali za pravdu Kinoboxu. Jak jednoduše udává ona směrnice: „Vždy je na každém uživateli jak se svými daty naloží a co on sám preferuje“, což Kinoboxu dovoluje mít aplikaci, pomocí které uživatelé mohou požádat ČSFD o import svých dat. A to s jednoduchým vysvětlením: „Recenze jsou jejich vlastním dílem, a tedy jejich osobními daty. A podle směrnice GDPR jsou tato data přenositelná. Ten, kdo spravuje vaše data, má povinnost vám je na vaši žádost všechna předat. A vy můžete vyřízením onoho předání i někoho pověřit.“

ČSFD tedy tuto žalobu prohrálo, navrhlo tedy mimosoudní dohodu. Jak zněla se sice bohužel nedozvíme, ale Kinobox na tuto dohodu přistoupil a následně měla být písemně potvrzena. ČSFD se ale odmlčelo. A to na měsíc, po kterém prostě Kinoboxu dali vědět, že žádnou dohodu nepodepisují a že celou žalobu stahují. Jelikož byla stažena žaloba, nic nebránilo tomu, aby mohl začít přenos recenzí. Díky čemuž už přemigrovalo z ČSFD na Kinobox něco kolem 1500 uživatelů. Problém je, že soud něco stojí a tyto náklady musí někdo zaplatit. Obvykle strana, která prohrála. V tomhle případe ČSFD. To se ale nestalo.

Proto Martin Hájek stojící za Kinoboxem, podal na ČSFD návrh na exekuci. Pro server CzechCrunch Radim Horák uvedl: „Žádné peníze nám ale nepřišly, navíc nás ani nikdo od nich nekontaktoval. Na doporučení našeho právního zástupce jsme tedy požádali soud o vydání exekučního příkazu. Jiná možnost, jak se domoci svých práv, bohužel není,“ ve výsledku ani nešlo o podstatu sporu, ale o to, že ani přes urgování ČSFD nezaplatilo náklady prohraného soudu, které činily 74 tisíc korun. Samotný exekuční příkaz pak činil necelých 98 500 korun. Následně byly firmě zabaveny všechny účty, ale jelikož na nich byl dostatek peněz, byla celá exekuce velmi rychle vyřešena a zaplacena. Exekutor prostě strhnul peníze z účtu a tím se spor uzavřel. Dle slov Radima Horáka se ale jedná o malé odškodnění, které ani nepokrylo náklady Kinoboxu na právní služby a IT úpravy s tím spojené. 

Proč ČSFD neuhradilo náklady není tak úplně jasné. V reakci na celou situaci se ale Pomothy, majitel ČSFD, ohrazuje slovy, že sice dostal výzvu k zaplacení, tedy určenou částku i časovou lhůtu k zaplacení, ale už mu nebylo poskytnuté číslo účtu, kam by mohl částku zaslat. Jak to ale bylo doopravdy, se nejspíš už nedozvíme.

My si každopádně myslíme, že každá další konkurence je dobrá, protože ČSFD má spoustu problémů. Agregované hodnocení se na této platformě už nějakou dobu nedá věřit, protože sami uživatelé porušují vlastní pravidla stránky pro psaní recenzí nebo udělování hodnocení. Běžně se zde objevují jednohvězdičková nebo odpadní hodnocení bez udání důvodu, takže samotnému číslu už nelze věřit. Moderátoři se údajně snaží tyto „recenze“ filtrovat a kontrolovat, ale moc to teda nefunguje. Stránky jsou navíc zastaralé a je obtížné vyfiltrovat konkrétní informace, například jakou roli daný herec v jakém titulu vlastně hraje. Místo žalob by se možná web mohl více zaměřit na zlepšování a zkvalitňování svých služeb, aby postupem času neztratil své vedoucí postavení, které zatím stále má. Pravdou totiž je, že i my v redakci využíváme ČSFD místo IMBd právě pro tyto informace, ale tyto pokročilé funkce zde zatím chybí a je to škoda. Na druhou stranu je to právě Kinobox, který tyto funkce má.

Je tedy vidět, že i v našich končinách je potřeba mít konkurenci, která donutí ostatní podnikatelé i projekty posouvat se stále dopředu. A co vy? Myslíte si, že ČSFD je oprávněno stát si zatím, že recenze od uživatelů, které napsali na jejich platformu jsou jejich, nebo si s nimi každý uživatel může nakládat, jak se mu zlíbí? Napište nám váš názor do komentářů.