Co je to nepotismus a proč by vás to mělo zajímat?

Když se Brooklyna Beckhama nedávno ptali, jak si může dovolit McLaren za téměř 1,5 milionu dolarů, odpověděl, že díky své kariéře kuchaře. Zapomněl však zmínit, že odhad čistého jmění jeho matky - bývalé Spice Girl - a otce - fotbalové megahvězdy, kterou znáte, i když jste ji pravděpodobně nikdy neviděli hrát - činí zhruba 450 milionů dolarů. 

Brooklyn je to, čemu se dnes říká dítě nepotismu. Toto moderní sexy slovo je novým názvem pro staré dobré rodinkářství. Však to znáte, šťastlivci, kteří se narodili se zlatou lžičkou v puse a standardní sadou pro obyčejné smrtelníky nedosažitelných privilegií. Děti slavných osobností, které se vydaly ve stopách svých rodičů a usilují o obdiv v záři reflektorů. 

To je vlastně hezký cíl, ale je tu ještě fakt, že narodit se do hollywoodské šlechty sebou nese nejen okouzlující a luxusní životní styl, ale také finanční stabilitu či obrovskou pavučinu sociálních kontaktů. Nemluvě o záchranné síti peněz a vlivu rodičů, která vám dává téměř neomezený počet pokusů a omylů. Samotný Brooklyn přiznává, že má za sebou pravděpodobně více kariérních startů než kdokoli jiný. Zatímco běžný člověk musí pečlivě přehodnotit, do jakého vzdělání, tréninku nebo praxe investuje své peníze, Brooklyn může předchozí neúspěšné profesní pokusy jednoduše nazvat "koníčky". 

Pro mnohé je příjemné představit si, jaké to je vyrůstat v prostředí, kde se nemusíte o nic obávat, ale jiní považují fenomén "nepo babies" za důkaz, že meritokracie v zábavním průmyslu vůbec nefunguje. Výkonnostní faktory tedy neznamenají nic ve srovnání s atraktivním společenským původem a zvučným hollywoodským jménem. Internet v posledním období hlasitě kritizuje nepotismus, neboť zkracuje příležitosti talentovaným hercům a filmařům, kteří bohužel nemají k dispozici konexe slavných rodičů. 

Narazila jsem na několik diskusí, které současnému hollywoodskému nepotismu přisuzují vinu za fatální úpadek generace Z i "dříve nezkažené" populární kultury. Filmy už přece "nejsou to, co bývaly od doby, kdy se na plátně objevil syn Willa Smithe Jaden". Uživatele irituje, že zatímco pro běžné rodiče znamená rozvíjení talentu jejich ratolesti navštěvování hudebních kroužků, potažmo talentových soutěží, desetiletá Blue Ivy, dcera Beyoncé a Jay-Z, vystupuje s maminkou na Oscarech a poličku jí zdobí vlastní cena Grammy. Malá pravděpodobně ještě nechápe, jak funguje bankomat, ale už má za sebou kariérní triumf, o kterém se většině z nás může jen zdát. 

Člověk by si řekl, že tady není co řešit. Jeden tábor vás obviní, že jste jen hanebně závistiví, zatím co druhý suše konstatuje, jak je život jednoduše nespravedlivý. Trochu mě tedy překvapilo, že s mladou generací “nepo dětí” roste nad nimi kolektivní opovržení. Jsou totiž údajně tváří nerovnosti a nespravedlivých zkratek k úspěchu. Hmm....je to skutečně tak?

Zajímavé je, že diváci vám snadno odpustí, že jste přišli k multimilionovému byznysu jako slepé kuře k zrnu, pokud jste skutečně talentovaní. Několik "nepo celebrít" již dostalo od internetu zelenou a třeba Dakota Johnson, Elizabeth Olsen nebo Zoë Kravitz se těší uznání svých fanoušků.  

Vrozené výhody nemusí nutně znamenat eliminaci tvrdé práce nebo dokonce nutnosti čelit různým překážkám. Dnešní "nepo potomstvo" je součástí staletí trvající tradice úspěšných umělců, kteří prosazují své vlastní děti do prvních řad, aby elaborovali své hollywoodské dynastie. Tento aspekt zábavního průmyslu sahá až do dob kočovných divadel 15. století, kdy herci cestovali se svými manželkami a dětmi, které nakonec zapojovali do představení. 

Aby se Drew Barrymoreová mohla na přelomu tisíciletí stát Charlieho andílkem, musel její prastrýc Lionel spolu se sourozenci Johnem a Ethel Barrymoreovými položit základy jedné z nejstarších hollywoodských rodin. V roce 1931 získal Lionel Oscara a o 14 let později si Ethel odnesla dalšího. Díky jejich ranému impulsu dnes můžeme říci, že Barrymorovi se věnují herectví již od 19. století. 

Drew nebyla první ani poslední a mnoho osobností, které považujeme za synonymum továrny na sny, začínalo jako děti nebo příbuzní hollywoodské smetánky. Z etablovanejšich celebrit můžeme jmenovat například Lauru Dern, Carrie Fisher, Jane a Petera Fondovy, Angelicu Huston, Sofii Coppolovou, Jasona Schwartzmana, Gwyneth Paltrow, Melanii Griffith, Kieru Knightley, Kate Hudson, Jennifer Anniston, Emmu Roberts nebo Jakea Gyllenhaala. 

Někteří možná proklouzli vašemu radaru, protože se svých slavných příjmení vzdali, jako například Angelina Jolie, původně Voight nebo Nicolas Cage, rozený Coppola. Mnoho slavných osobností tak učinilo ve snaze udělat tlustou čáru mezi svou kariérou a prestižním rodokmenem. Nikdo přece nechce být soustavně srovnáván se svým veleúspěšným dědečkem nebo babičkou. 

Když už mluvíme o dobré startovní pozici, například matka Kristen Stewartové dohlížela na scénáře a její otec zase dělal scénografii velkých projektů, včetně předávání Cen Akademie. Chci tím říct, že zábavní průmysl je masivní a paradoxně hektický byznys, proto není vůbec neobvyklé, že si jeho aktéři berou do zaměstnání i rodiny. Děti se tak již od útlého věku seznamují s prací a lidmi, kteří se na ní podílí před i za kamerou.

Když odhlédneme od této prastaré herecké konvence, držet si famílii v oboru, mnoho vlivných lidí popkultury pochází ze sociálně a ekonomicky zvýhodněných rodin. Je pravda, že příbuzní vás mohou dostat do správných dveří, ale uznání si musíte získat sami. Každopádně tyto "nepo" osobnosti vyrůstaly v prostředí, které jim umožňovalo svobodně realizovat svůj potenciál již od raného dětství. Pokud jsou vaši rodiče špičkou v oboru, do kterého chcete proniknout i vy, pravděpodobně se vám dostane neformálního vzdělání, know-how a zázemí, které jsou pro běžnou populaci nedostupné.

Aktuálně jsou "nepo babies" tématem číslo jedna na TikToku a Twitteru, kde se uživatelé zajímají o původ svých slavných oblíbenců mnohem častěji než kdykoli předtím. Vzhledem k výše zmíněným skutečnostem mě tedy zajímá, proč právě teď?

V první řadě se domnívám, že samotná existence sociálních sítí svými mechanismy a rozhraním podporuje viralitu témat, která by jinak nebyla tak žhavá. Druhou věcí je ovšem společensky mobilizovaná doba, ve které žijeme. Od #metoo přes Black Lives Matter až po válku na Ukrajině, klimatické změny či generační nerovnosti - internet je dnes platformou pro společensko-politickou diskusi. Nespravedlnost, nerovnost nebo rodinkářství patří k nejzávažnějším veřejným problémům v každém odvětví, nejen v popkultuře. Jistě, existují od nepaměti, ale v informační společnosti se snadnými možnostmi aktivismu a mobilizace se najednou touha po transparentnosti nezdá být tak nereálná. Díky houževnatosti generace Z a viralitě obsahu zůstává jen máloco zcela bez povšimnutí, proto internet neváhá lidem jako Brooklyn Beckham připomenout realitu pracující třídy.

Na druhou stranu se Brooklynova privilegia příliš neliší od těch, kterým se těší držitelka Oscara Sofia Coppola. Ta je často označována za jedinečný režisérský talent, ale určitě jí neublížilo, že mohla při práci sledovat svého otce, legendárního Francise Coppolu. Zde se internetoví uživatelé se svým ušlechtilým protestem dostávají tak trochu do slepé uličky.

Zdá se, že socioekonomické nerovnosti, které existují déle než samotný Hollywood, ve skutečnosti nejsou tím pravým problémem. Kim Kardashianová tvrdí, že své obchodní impérium vybudovala výhradně vlastní pílí, a mladý Brooklyn zase věří, že jezdí autem za skoro 1,5 milionu dolarů, protože "prostě následoval svou vášeň". Kamenem úrazu je, když děti nepotismu podlehnou iluzi, že si vše, co mají, zasloužily nezávisle na úspěchu svých rodičů. Pokud neprojeví určitou míru sebeuvědomění a povýšeně hlásají zavádějící pseudomotivační kecy o meritokracii, nemohou očekávat pochvalu. Ti, kteří skrývají svá privilegia nebo jsou slepí vůči jejich moci, nás odjakživa frustrovali.

Mnoho životních příležitostí je o tom být ve správný čas na správném místě. Jistě, tvrdá práce, zodpovědnost, svědomitost, vyhledávání vhodných okolností a správné nastavení mysli vás mohou dostat daleko, ale také vůbec nemusí. Přečíst si inspirativní příběh je přínosné, ale pokud se manuálů na velkolepou kariéru držíte zuby nehty, možná podléháte klamu přeživších. Příliš se zaměřujete na osoby, které prošly určitým výběrovým procesem, a přehlížíte ty, jež neuspěly. Chybí vám komplexní pohled, což vás může vést k nesprávným závěrům. Lidé to neradi slyší, ale náhoda hraje v našich životech velkou roli. 

Je docela možné, že frustrace pramení z pocitu, že se "nepotisté" na "správném místě" již narodili, a proto je jejich cesta dlážděna těmi "správnými lidmi a událostmi". Zvláště když sami odmítají připustit, že jejich triumf je do jisté míry dílem štěstěny. Nicméně musíme uznat, že čelí velmi tvrdému veřejnému dohledu, a přestože mnohokrát potvrzují svou pozici schopnostmi, stále jsou zlomyslně označováni za pouhý produkt nepotismu.

Systém, ve kterém žijeme, by měl být meritokratický a přidělovat štěstí podle zásluh. V takovém systému by nepotisté byli plivancem do tváře, protože reprezentují způsob, jakým se po generace udržují při moci bohatí a privilegovaní. 

Budu teď trochu pesimistická, když řeknu, že věřit v čistě meritokratický systém je opravdu naivní. Osobně si myslím, že současná kritika "nepo" celebrit je do jisté míry ovlivněna fantastickou iluzí, že kdokoli může dělat cokoli, pokud pracuje dostatečně tvrdě. O tuto rétoriku neustále zakopávám na sociálních sítích, kde se ovšem nikdo nezmiňuje o výše zmíněném faktoru náhody nebo sociálních jevech, jako je dědičná chudoba. Můžete dosáhnout svých cílů, pokud na sobě opravdu makáte? Samozřejmě, ale mějte na paměti, že to není jednoduchá rovnice úsilí = úspěch. 

A pokud jde o "nepo" celebrity, možná je jen správné, že se o nich v dnešní době více mluví. Přinejmenším pro jejich vlastní dobro.