Bezbarvá štychovka? To je Cat in the Box

Malé karetní hry si vždy najdou své fanoušky. Nejsou náročné na cenu, většinou ani na pravidla a čas. Stejně tak jsou velmi oblíbené štychové hry, mezi jejichž nejznámějšího zástupce patří například lízaný mariáš. Ale přijít s něčím takovým a ještě s unikátními mechanismy? To dokáže vzbudit ohlasy. A přesně to se povedlo malé karetce Cat in the Box. Hra se objevila prvně letos, ale rychle zmizela z pultů a dlouho se nikde neobjevila. Ale nyní po Spiel Essenu, deskoherním festivalu v Německu, se konečně znovu vyslala do obchodů, tentokrát pod hlavičkou Pegasus Spiele.

Štych je jednoduchý koncept většinou u karetních her. Všichni hráči zahrají kartu z ruky, přičemž první z nich určuje barvu, o níž se hraje. Kdo přihodil nejvyšší číslo zvolené barvy, případně nejvyšší číslo trumfové barvy, ten si štych bere. Často se objevují různá omezení, například nutnost hrát barvu nebo dokonce i vyšší číslo, pokud jej hráč má na ruce. Důvodem je snazší dopočítatelnost zbývajících karet na ruce v posledních kolech, tudíž pro hráče s dobrou pamětí i větší míru taktizování. Český, potažmo německý název této mechaniky může být poněkud nevypovídající, ale znalcům angličtiny by mohlo být bližší sousloví Trick-taken. Moderní deskové hry si s tímto konceptem rády pohrávají a nejinak je tomu i u schrödengerovsky znějícího titulu odkazujícího se na slavný experiment.

Ve hře Cat in the Box jsou totiž všechny karty černé a svou barvu získají až svým zahráním. Hráč vynese kartu vždy vedle svého ukazatele barev a její barvu i hodnotu označí svým žetonem na stupnici zahraných karet. Tím pádem se k posledním kolům také zvyšuje dopočitatelnost zbývajících karet ve hře. Není třeba mít výbornou paměť či ovládat mnemotechnické pomůcky, protože je vše přehledně vidět.

Jistý element náhody vstupuje jednou kartou, kterou každý hráč na začátku hry odhodí tajně z ruky. Také úvodní sázkou, kdy každý z hráčů na své kartičce zvolí, kolik štychů vezme. Možnosti jsou omezené podle počtu hráčů. Pakliže se trefí, získají hráči bodové bonusy. Tím vzniká zajímavá dynamika, kdy se hráči mohou snažit o nejrůznější taktizování, aby se brali právě tolik štychů, kolik si vsadili.

Pokud hráč nezahraje vedoucí barvu, tak se tím poškodí do budoucích kol, protože danou barvu již hrát do konce kola nesmí. A je jedno, zdali se jedná o normální, případně červenou trumfovou. Toho si samozřejmě budou vědomi i ostatní hráči. A tak bude snaha všech hráčů o taktizování nemalá.

Tím samozřejmě vzniká jednoduchá otázka. Co když hráč nemůže zahrát žádnou kartu, protože mu to podmínky nedovolí? V takovém případě na důkaz svého selhání odhalí svou ruku, následně pak způsobí paradox, což vyústí v okamžitý konec kola. Normálně hráč získá tolik bodů, kolik získal štychů, případně pozdvihnuto o body ze správné sázky, ale hráč, který vyvolá paradox, si je naopak odečítá. A jelikož dostupné barvy jsou čtyři, ale každé číslo je zastoupeno hned v pěti kopiích, tak lze paradoxy očekávat poměrně často.

Hraje se tolikrát, kolik je hráčů, aby každý začínal alespoň jednou a nikdo tak nebyl potenciálně znevýhodněn. A na konci samozřejmě vyhrává ten, komu se podařilo ukořistit nejvíce bodů, ať již primárně ze štychů, z dobrých sázek nebo třeba zpradoxováním svých soupeřů.

Fanoušci štychovek zde budou jako doma, případní nováčci možná budou chvíli tápat, které karty je nejlepší si ponechat a kdy je zahrát, případně jak využívat barvy. Ale jednoduchá pravidla, přístupnost a nízký nárok na udržování si zapamatovaných karet v paměti by mohl nadchnout nejednoho příznivce karetek.

Původně se o hru staralo vydavatelství Hobby Japan a pod jeho hlavičkou se také Cat in the Box prvně objevilo na pultech obchodů. A to i v Deluxe verzi pouze s hezčími žetony. Nyní vydání zajišťuje Pegasus Spiele, je tak otázkou, zdali se případné honosnější verze také dočkáme. Česká verze zatím oznámena nebyla, nicméně po přelouskání pravidel je vše jazykově zcela nezávislé.