Donedávna jsem byl toho názoru, že filmy inspirované videohrami snad musí trápit nějaká kletba. Stačilo jen říct, že se známá hra dočká převedení na plátno, a už se tak nějak předem vědělo, že to bude pořádný propadák. Moje přesvědčení se vlastně začalo lámat až v posledních letech, kdy si zmiňované filmové odvětví prošlo dosti důkladnou renesancí, a to s filmy jako je Sonic nebo novější Mortal Kombat. Tentokrát se o slovo hlásí Shawn Levy, který na to jde zase trochu jinak a místo adaptace konkrétní videohry přináší vlastní herní svět. Což se nakonec ukázalo jako to nejlepší možné rozhodnutí.

Ocitáme se v obří metropoli jménem Free City, která slouží jako otevřené virtuální hřiště nespočtu hráčů z celého světa. Ti zde plní mise, nabírají levely, masakrují nevinné civilisty a kradou peníze - zkrátka dělají to, co snad v každé hře s otevřeným světem. Město nezapře svou očividnou inspiraci oblíbenou herní sérií Grand Theft Auto, a to nejen kvůli přítomnosti hvězdiček hledanosti. Jen ty prostitutky, které v GTA tak rádi přejíždíme, byste zde hledali jen těžko.

O tom, že celý jeho svět je vlastně jedna obří videohra, nemá hlavní hrdina, bankovní úředník jménem Guy, nejmenší ponětí. V poklidu si žije ve svém bytečku se zlatou rybkou a pravidelně se vídá se svým nejlepším kamarádem, strážníkem Buddym. Co na tom, že ho co chvíli někdo kopne do rozkroku nebo zastřelí. A nebo přejede autem - na to má chudák fakt smůlu. Vlastně jako ty prostitutky z GTA, ale analogii bych v tom raději nehledal. 

Pro Guye jsou výbuchy vrtulníků, neustálá přepadení banky a pozice rukojmího denním chlebem. Guy totiž není hráč. Jedná se o NPC, tedy nehratelnou herní postavu, která každý den plní předepsanou rutinu a opakuje ty samé hlášky pořád dokola. A dokola… A dokola.

Tenhle cyklus by jednoho unudil k smrti. Běžná NPC sice svoje úlohy plní s železnou pravidelností, ale mohu vám prozradit, že Guy rozhodně není jako ostatní. A jak už název filmu napovídá, jednoho dne se rozhodne, že má toho všeho dost a chce zkusit něco nového. Chce svobodně myslet a jednat. Díky jednomu velmi troufalému gestu se mu tak podaří zjistit, že svět kolem něj rozhodně není takový, jak si představoval. A skrývá mnohá tajemství.

Musím přiznat, že zpočátku mi Guy jako hlavní postava absolutně neseděl. Je to totiž tak trochu trouba a nenapravitelný dobrák od kosti, což nemusí být všem po chuti. Po čase jsem si na něj ale zvykl, a dokonce si ho i zamiloval. Pro mě je to takový ten lidový hrdina neustále sršící optimismem, kterým vás během filmu určitě nakazí.

Proč se zrovna tohle NPC vzbouřilo, vám teď neprozradím. A to především proto, abych vás neochudil o několik zajímavých překvapení. Ale vězte, že tvůrci filmu přišli hned s několika originálními a, řekněme si to popravdě, dost střelenými nápady. Což ovšem rozhodně nevnímám jako negativum. Naopak určitá bláznivost je to, co dělá z Free Guye tak zábavný film.

Bavit se budete opravdu královsky. Vyprávění samozřejmě nechybí dramatičnost ani řádná dávka akce, kterou si ostatně právě s videohrami nerozlučitelně spojujeme. V jádru je to ovšem především komedie, a tomu odpovídá i scénář napěchovaný nejrůznějšími hláškami a vtípky. Sám jsem se při sledování filmu nasmál opravdu do sytosti a nenašel jsem snad jediný moment, kdy bych se v kině vyloženě nudil. O to více mi ale vadily scény, kdy film svými stokrát ohranými klišé klesl na úroveň strojových amerických komedií a nastavené tempo rázem ztratilo na síle. Do bahna trapnosti ale naštěstí neupadl nikdy.

Kromě Guye potkáte celou řadu dalších postav. Je to taková ta typická sestava amerického obyvatelstva - baristka, kočičí dáma, nebo smyslná sexbomba. Scénáristé na to ale šli šikovně, a tak i tyto postavy něčím vynikají, což jim rozhodně přidává na hloubce. Tedy ne, že bychom před sebou měli hrdiny shakespearovské šíře, ale pro potřeby filmu to naprosto stačí.

Jakkoliv jsem si film užíval, doteď přemýšlím nad tím, jak moc se mi vlastně jeho příběh líbil. Některé situace na mě působily strašně uspěchaně a nahodile, jindy jsem měl problém s tím vůbec pochopit, proč se události ubíraly daným směrem. Některé věci tu zkrátka valný smysl opravdu nedávaly.

Teď si asi říkáte: „Vždyť je to videohra, tak co řešíš?“ Nelogičnost se dá dozajista tolerovat, ale příběhových děr byste tu napočítali tolik, že už je zkrátka nelze přehlížet. A některé z nich vyprávění vyloženě škodí, přestože samotný základ je nadprůměrný. Dost mě také zamrzelo nevyrovnané příběhové tempo, které je na můj vkus občas až moc roztahané.

Stejné problémy jsem ale měl už s filmem Ready Player One, a když se nad tím zamyslím, nijak zvlášť mi to nevadilo ani tehdy, a vlastně to pro mě není tak velký prohřešek ani u Free Guye. Ostatně styčných bodů s Ready Player One bychom tu našli hned několik.

Předně originální svobodný herní svět, který jsem již zmiňoval, ale také fakt, že oba dva filmy na mě nepůsobily jako typická hollywoodská produkce, která nemyslí na své cílové publikum. 

Jakožto zapálený hráč jsem tak ocenil všemožnou řadu větších či menších narážek, easter eggů a dalších pomrknutí, která si pro nás tvůrci přichystali. Těšit se můžete například na demonstraci teabaggingu a dalších herních pojmů, odkazy na oblíbený Fortnite, ale překvapivě i na spoustu popkulturních fenoménů. Byť Free Guy v tomto s Ready Player One nemůže soupeřit ani zdaleka, je příjemné vidět naše oblíbené snímky, poslouchat známé znělky a užívat si přítomnost ikonických filmových rekvizit. Tohle zkrátka z filmu dělá něco víc a pro mě je to jasný důkaz toho, že byl dělaný hráči pro hráče. Což se vidí opravdu jen málokdy.

Celý film táhne kupředu Ryan Reynolds, který si pro sebe uzmul hlavní roli. A máme tu docela vážného konkurenta pro Deadpoola, protože Guye ztvárnil na výbornou. A to opět s osobitostí sobě vlastní.

Ve filmu se ale kromě něj objeví mnoho dalších známých hvězd, které podávají vesměs skvělé výkony. Mimo mladých tváři určitě stojí za zmínku Taika Waititi, který se chopil role hlavního padoucha, herního magnáta Antwana. Jak už asi tušíte, jako většina Taikových rolí je i tato řádně uhozená. Tentokrát před sebou máme bezpáteřního excentrika se zlodušskými sklony a neukojitelnou touhou po penězích. Od Taikova Hitlera fakt posun...

Co mě až tolik neoslnilo, byly vizuální efekty. Je sice znát, že rozpočet nebyl z nejmenších, ale některým scénám zkrátka chybí určitá uhlazenost. Vizuální požitek vám tak zkazí místa, kde se kvalita efektů diametrálně liší od zbytku filmu.

Záběry točené na zeleném plátně také není nijak těžké rozpoznat. Jinak ale vizuál nevypadá vůbec špatně a pomáhá dokreslit celkovou atmosféru snímku, který zákonitě musí z velké části vypadat a působit jako videohra. Což se myslím podařilo. I proto možná nakonec byly hůře vypadající efekty spíše záměrem, nežli odbytou prací. Rozhodnutí o tom, jestli tomu tak skutečně je, už ale nechám na vašem úsudku.

Hudební doprovod obstarává několik známých hitů, ale i originální skladby, které bych osobně zařadil spíše do orchestrálního průměru. Hudba tedy neurazí ani neoslní. U tohoto typu filmu ale epický soundtrack opravdu není potřeba.

Novinářská projekce se konala v sále s technologií Dolby Atmos. A musím uznat, že prostorový zvuk dělá skutečné divy. Slyšíte doslova každý výstřel a explozi, což mnohem více umožňuje zážitek ze zdejší akce, která výbuchy a ruchy rozhodně nešetří. Moje rada, kam se na film podívat, je tak více než jasná. 

Je nasnadě, že film Free Guy bych doporučil především hráčům. Pokud se vám líbil Ready Player One, zamilujete si i tento netradiční počin. Přesto by mu ale měli dát šanci i nehráči, jelikož jako komedie funguje opravdu výborně navzdory tomu, že ne vše musí neznalý divák chápat.

Free Guy tedy až na několik zaškobrtnutí s přehledem dokázal rozptýlit obavy z výsledku. Jedná se o skvělé, akční a především velmi zábavné dílo pro všechny. Ryan Reynolds opět září, narážky a reference jsou úderné, postavám nechybí originalita a humor.

Škoda jen školáckých chyb, které filmu škodí. Tvůrci možná mohli jeho přípravou přeci jen strávit trochu více času, aby byl výsledek ještě lepší. Stejně tak má své mouchy i tempo, které sem tam nepříjemně zakolísá.

To už ale jsou spíše jen drobnosti, nad kterými s radostí přimhouříte oko. Po delším uvažování jsem se tak nakonec rozhodl snímek Free Guy ocenit stejnou známkou, jakou bych dal Ready Player One, jelikož jsou pro mě oba tyto filmy na velmi podobné úrovni.

Free Guy si tak od nás odnáší krásných osm bodů z deseti a já upřímně doufám, že jsme se s Guyem neviděli naposledy.