Star Wars Jedi: Battle Scars je nepříliš strhující příběh Merrin a useknuté ruky

Star Wars Jedi: Survivor, pokračování úspěšné akční adventury Star Wars Jedi: Fallen Order z roku 2019, je už doslova za rohem. Nejde ale o jediný nový produkt se značkou Star Wars Jedi. Před několika týdny se totiž na zahraničním trhu objevila kniha s názvem Star Wars Jedi: Battle Scars. Zatímco Fallen Order doprovázel komiks od Marvelu s podtitulem Dark Temple, který fungoval spíše jako prequel, Survivor doplňuje klasický román určený dospělým čtenářům. Ten nabízí plnohodnotný příběh zasazený do období mezi událostmi obou her od studia Respawn Entertainment, v němž figuruje celá posádka lodi Stinger Mantis.

Nechybí tu Jedi Cal Kestis, jeho mentorka Cere Junda, pilot Greez Dritus, Sestra noci Merrin, roztomilý droid BD-1, dokonce ani samice boglinga, která povýšila z černého pasažéra na jakéhosi domácího mazlíčka. Přesto knihu nemůžu nazvat povinností pro všechny herní fanoušky. A bohužel to není jen proto, že se neobejdete bez znalosti angličtiny, jelikož v češtině nejspíš nikdy nevyjde.

Přitom samotná premisa příběhu nové knihy nezní špatně. Na začátku Battle Scars se posádka srazí se záhadnou ženou ve zbroji imperiálního stormtroopera, která tvrdí, že se chce vykašlat na Impérium. Po hrdinech Star Wars Jedi: Fallen Orderu, kteří o pár let zestárli, tak nechce nic menšího než možnost uniknout. Na oplátku může nabídnout informace vedoucí k získání technologie, díky níž se může kdokoliv a cokoliv doslova skrýt před zraky Impéria. Problém je, že plány této technologie mají být ukryté v přísně střeženém vězení a kromě Cala a jeho přátel na ně má zálusk také Pátý bratr, jeden z inkvizitorů, kteří jdou tvrdě po krku všem přeživším Jediům. A co víc, kdyby se plány dostaly do rukou Impéria, bylo by možné je snadno zneužít k infiltraci jakékoliv povstalecké buňky.

Ačkoliv jde o dost banální zápletku, v dobrých rukou by z ní mohlo být opravdu strhující akční dobrodružství v duchu herní předlohy. Problém ale je, že naprostá většina knihy, která se rozprostírá před necelých 280 stran, se odehrává v hlavě jednotlivých postav. Stačí Battle Scars letmo prolistovat a snadno najdete hned několik stránek za sebou, na nichž byste jakýkoliv dialog hledali marně. Téměř všechno je tak popisováno prostřednictvím myšlenek známých postav, díky čemuž tu sice máme velmi zajímavou, podrobnou a dospělou sondu do jejich myslí, ale moc poutavé čtení to zrovna není. Kromě přesvědčení, že pokud jste nehráli Fallen Order, nemáte šanci vše zcela pochopit, tak dochází k pocitu, že se toho vlastně moc nestane. Což není daleko od pravdy.

Celý příběh si kupříkladu vystačí jen se čtyřmi lokacemi. Vše začíná na základně organizace Haxion Brood, jež nás ve Fallen Orderu obtěžovala prostřednictvím všemožných žoldáků a lovců odměn, kdesi mezi asteroidy. Poté se děj krátce přesune na městskou planetu Hosnian Prime, která je mimochodem zničena Prvním řádem ve filmu Star Wars: Síla se probouzí. A ne, vážně to není Coruscant. Hlavní část pak využívá vězení na Klonovými válkami zdevastované planetě Murkhana a zapadákov jménem Zimara. Načež se vše kvůli velkému finále stočí zpět k jedné z těchto lokalit.

Mám takový pocit, že kdyby se někdy někdo rozhodl udělat z Battle Scars DLC pro Fallen Order nebo Survivor, vznikl by herní zážitek tak maximálně na 3 hodiny. Přitom jde navzdory zdánlivě kratšímu rozsahu o čtení na spoustu hodin, které nahuštěným a komplexním textem vážně nešetří. Kapitoly jsou pak i ve srovnání s ostatními dospělými Star Wars romány překvapivě dlouhé. To vede nejen k dojmu, že člověk čte knihu déle, než by měl, ale i k poměrně nevyváženému tempu a poměru jednotlivých částí příběhu. Kupříkladu vcelku prostému a přímočarému úvodu na základně frakce Haxion Brood věnovala autorka Sam Maggs, která se v minulosti podílela i na vzniku chystaného remaku Star Wars: Knights of the Old Republic, víc prostoru než finále celé knihy.

Pokud se tedy pustíte do čtení, vážně nečekejte, že Battle Scars párkrát prolistujete a máte hotovo. A hlavně nečekejte, že se při tom listování dozvíte o událostech, které výrazně rozvíjejí události Fallen Orderu nebo které mohou mít zásadní dopad na Survivor. Téměř všechny myslitelné dějové linie se vrátí do stejného stavu, v jakém začínaly, i když to naštěstí neznamená, že nemají potenciál. Třeba fanoušci Merrin, které se Sam Maggs rozhodla věnovat víc než prakticky komukoliv jinému, si rozhodně přijdou na své. Merrin se totiž do zmíněné ženy, jež osloví posádku Mantisu kvůli příležitosti ukázat na Impérium vztyčený prostředníček, bezhlavě zabouchne. A tak je velká část knihy věnovaná jejímu románku.

Příznivce fanfikcí a ty, kteří by přeživší z Dathomiru nejradši viděli v pelechu s Calem, ale můžu uklidnit. Jednak je hned v úvodu jasně řečeno, že Merrin není v oblasti pohlaví nijak zvlášť vyhraněná, jednak tu nikdo před možností nějakého bližšího nebo komplikovanějšího vztahu s Calem nezavírá dveře. Celý ten románek každopádně působí dostatečně přirozeně a autenticky a díky němu tu má dost prostoru někdo, koho jsme nemohli při hraní Fallen Orderu poznat tak důkladně jako ostatní hlavní postavy. Autorce se ale podařilo i jejich charakter dobře vystihnout, ačkoliv při zdlouhavém popisu jejich úvah a myšlenek tento fakt nevynikne tolik jako v dialozích. Ty jsou méně časté, než bych si přál, ale řádnou kvalitu, zábavnost a adekvátní porci příjemného humoru jim rozhodně upřít nelze. Jenomže ani romantické pobláznění Merrin nebo sarkasmus bručouna Greeze není ve výsledku něco, kvůli čemu by se měl každý hráč hnát do knihkupectví.

Téměř vše, co by mohlo fanoušky her od Respawnu zajímat, buď zůstává nedořešené, nebo to mohou autoři Star Wars Jedi: Survivor vysvětlit jednou větou v nějakém dialogu. Asi jediná zásadní věc, kterou kniha odhaluje, je důvod, proč jsme v nedávno vydaném traileru Survivoru mohli vidět Greeze s robotickou protézou místo jedné z jeho čtyř rukou. A protože hlavním padouchem Battle Scars je Pátý bratr vybavený červeným světelným mečem, asi není třeba příliš rozebírat, jak se to chudákovi teď-už-třírukému Greezovi stalo.

Nad volbou Pátého bratra jako úhlavního protivníka mi pak vyloženě zůstává rozum stát. Jelikož tento inkvizitor zemře až v průběhu animovaného seriálu Star Wars: Povstalci, jenž se odehrává několik let po událostech knihy a hry Star Wars Jedi: Survivor, je stejně nedotknutelný jako skupina hlavních hrdinů. Každý čtenář, který svět Star Wars trochu zná, musí už při pohledu na obálku knihy vědět, že tady žádní inkvizitoři umírat nebudou. Aby toho nebylo málo, loňská série Obi-Wan Kenobi Pátého bratra vyobrazila jako neschopného a prakticky slepého imbecila, který má tak maximálně plnou hubu řečí, takže ho nelze brát příliš vážně. Navíc je zde zoufale nevyužitý, protože napříč celým příběhem se objeví pouze třikrát a vždy jen na krátký čas. Na druhou stranu je aspoň tentokrát schopen způsobit hrdinům opravdové problémy, takže se díky Battle Scars dočkal malé nápravy pověsti.

V každém případě musím pochválit technické zpracování a úroveň celé knihy. Aktuálně je k dispozici v parádní pevné vazbě s velmi kvalitně zpracovaným přebalem, takže když nic jiného, může fungovat jako hezký sběratelský kousek. A z faktu, že jakékoliv překlepy nebo technické či tiskařské nedostatky textu je třeba hledat mikroskopem, by si mohla vzít příklad velká část českých nakladatelství. Kromě jedné tečky a malého písmene na místech, kde by neměly být, si vlastně žádnou chybu v tomto směru nevybavuju.

Skvělé technické zpracování je jeden z mnoha důvodů, proč jsou podle mě Star Wars knihy pro dospělé, které ve Spojených státech vydává nakladatelství Random House Worlds, dlouhodobě velmi kvalitní. Téměř vždy zkrátka za své peníze dostanu produkt odpovídající kvality. Star Wars Jedi: Battle Scars ale není zrovna ideální příklad té konzistentní kvality, ačkoliv tu byly i horší kousky. Když se podíváme jen na tituly, které stejně jako celá série Star Wars Jedi spadají do stávajícího kánonu ságy Star Wars, máme tu třeba nemastnou neslanou trilogii Aftermath, nedotažené Lords of the Sith nebo vysloveně zapomenutelného Dědice rytířů Jedi. Přesto se ani tentokrát nemůžu ubránit určitému zklamání.

Jako velký příznivec hry Star Wars Jedi: Fallen Order i dospělých Star Wars románů jsem měl od Battle Scars poměrně velká očekávání. Sam Maggs se musí nechat, že nám nabídla příběh, který působí jako opravdu plnohodnotná část příběhu Cala Kestise a posádky lodi Stinger Mantis. Známým postavám tu nikdo neudělal ostudu, dokonce ani těm záporným a dříve spíše směšným, a je jasné, že je autorka řádně pochopila. Za to může hlavně spojení sympatických dialogů a opravdu velkorysé příležitosti nahlédnout do jejich myslí a do nejmenších podrobností pochopit jejich uvažování či jednání. Problém ale je, že události, které ty postavy tentokrát zažívají, jednoduše nejsou příliš zajímavé, důležité nebo propracované.

Star Wars Jedi: Battle Scars je zkrátka ideálním příkladem toho, že obrovská míra expozice a popisu uvažování jakkoliv kvalitních postav je méně důležitá než opravdu zajímavý děj, který vás nutí dál číst, protože musíte hned vědět, jak to celé dopadne. Tady je výsledek od začátku poměrně jasný. Navíc je zastíněn faktem, že jakmile otočíte stránku, mnohem častěji najdete spíš další dumání Cala a Cere nad budoucností či přemýšlení Merrin o jejích schopnostech než reálný důvod pokračovat ve čtení. Právě to, že má čtenář neustále příležitost blíže a autentickým způsobem poznat postavy známé z her, je důvod, proč si podle mě kniha zaslouží alespoň mírně nadprůměrné hodnocení, tedy 6 bodů z 10. Ale nedokážu se ubránit dojmu, že si Cal Kestis a jeho přátelé zasloužili smysluplnější vstup do světa Star Wars literatury.