Od svých začátků v šedesátých letech se stal z filmového agenta 007 celosvětový fenomén, který v mnohém překonal stín knižní předlohy Iana Fleminga. Tento hrdina nás naučil milovat rychlá auta, krásné ženy a elegantní vystupování. A někoho možná suché martini s ledem - protřepat, nemíchat. Však to znáte. Určitá šablona, na které filmy stavěly, ale s postupem času přestala stačit, a tak se z Jamese Bonda pomalu začala stávat mnohem komplexnější postava. 

Tuto snahu završil příchod poslední Bondovy iterace, kterou ztvárnil Daniel Craig a která k nám poprvé dorazila před neskutečnými patnácti lety s filmem Casino Royale. Už tehdy bylo jasné, že tvůrci chtěli do příběhu vložit mnohem více emocí a lidskosti, aby Jamese Bonda vykreslili nejen jako mašinu na zabíjení, ale zároveň i jako prostého člověka. Následovaly další filmy, v čele s vynikajícím Skyfall, který osobně považuji za nejlepší novodobou bondovku vůbec. 

Teď se Daniel Craig vrací naposledy, aby dokončil svoji ságu. Nebudu lhát. Do snímku Není čas zemřít jsem vkládal mnoho důvěry a očekávání. Asi jako každý, kdo se na něj přes všechny odklady stále velmi těšil. Po jeho zhlédnutí vám ale mohu říci jen to, že jsem byl velmi nepříjemně překvapen a doteď se musím sám sebe ptát, jestli si tohle James Bond zasloužil.

Jelikož se Craigova pentalogie snaží zachovat kontinuitu, příběhově film přímo navazuje na Spectre. James Bond odložil pistoli a užívá si idylického života se svou láskou. Minulost ale dožene každého, a James rozhodně není výjimkou. Musí se tedy vrátit do služby, aby se postavil zcela nové hrozbě, do níž je překvapivě zapletena i jeho partnerka. 

Mohlo by se tedy zdát, že vás čeká velmi silné vyprávění plné zrady, emocí a napětí. Bohužel tak působí jen ve svém úvodu. A ačkoliv to nerad říkám, už po první třetině filmu budete mít dojem, že si jeho tvůrci prostě ukousli až příliš velké sousto. Není čas zemřít kvůli tomu působí zbytečně překombinovaně a jednotlivé příběhové aspekty tak nedostávají dostatek prostoru na to, abychom je byli schopni plně pochopit. Zničehonic se objevují nové skutečnosti, zvraty a postavy, o kterých se ale vlastně nic nedozvíme. A to ani na konci filmu. Úrovně Skyfallu, který sice byl komplexní, ale vše do sebe nádherně zapadalo, ani zdaleka nedosáhl.

Děj se hodně snaží hrát na divákovy city, často ale až moc tlačí na pilu. Jako by se jeho tvůrci spoléhali na to, že díky tomu přehlédneme očividné nelogičnosti, kterých je film plný. To, jak Bond jedná, často nedává smysl ani s přimhouřeným okem. Možná to ale není tak úplně vina postavy, jako spíše směru, kterým se bondovky musely nevyhnutelně vydat, aby držely krok s dobou. 

To ostatně akcentuje i přítomnost zcela nové agentky MI6, která převzala Bondovo ikonické číslo 007, což vyvolalo nemalé pozdvižení dlouho před premiérou filmu. Mohu vás ale ujistit, že se nejedná o nic, co by vás vyloženě zvedlo ze židle. Naopak mi tato postava přišla až tristně nevyužitá a ve filmu slouží jen jako jakási berlička k tomu, aby tvůrci vykreslili kontrast mezi minulostí, kterou zastupuje dinosaurus Bond, a budoucností. 

Co mě naopak potěšilo, byly herecké výkony. Daniel Craig dává své stěžejní roli sbohem s grácií, doplňuje jej Léa Seydoux coby Bondova partnerka Madeleine. Ani osazenstvo britské tajné služby si nevede vůbec špatně, vyniká zejména Ralph Fiennes v roli M. Největším překvapením pro mě ale byl Rami Malek, který ztvárnil hlavního padoucha filmu. I když jsou jeho motivace a plány velmi matoucí a nejasné, nelze mu upřít, že své roli vtiskl neskutečné charisma a osobitost. Není se ale čemu divit po tom, co tak bravurně ztvárnil frontmana kapely Queen v Bohemian Rhapsody.

Kamera citlivě snímá veškeré dění a některé scenérie vám skutečně vyrazí dech. Škoda jen toho, že akce není o něco výraznější. Dechberoucí momenty, jako byla parkourová honička v Casino Royale, nebo drsný boj v Bondově domovině, zde totiž nenajdete. Přestřelky a rvačky však svůj účel plní dostatečně. Není čas zemřít také čas od času příjemně pomrkne směrem k fanouškům bondovek. Například, když se na scéně objeví legendární Aston Martin. Vše poté dokresluje hudba Hanse Zimmera, která sice ctí odkaz předchozích bondovek a rozhodně vás neurazí, ale na můj vkus je na tak velké jméno až moc nevýrazná. Píseň, která tradičně doprovází úvodní sekvenci, tentokrát nazpívala Billie Eilish. A nejsem si úplně jistý, jestli to byla dobrá volba, jelikož v porovnání se skvělou Adele a Samem Smithem tak nějak ztrácí na síle.

CGI mne také zklamalo. V mnoha scénách nepůsobí realisticky a spíše škodí celkové estetice filmu. Mnohem více jsem si tak užíval momenty s praktickými efekty, na kterých je znát, že jim byla věnována značná péče a úsilí. Jen je smutné, že to v souvislosti s horšími kvalitami filmu není tolik vidět.

Není čas zemřít provázela neskutečná očekávání, kterým při sebevětší vůli zkrátka nemohl dostát. Přesto jsem ale od tohoto snímku chtěl víc, než jen zmatečný příběh, který ve výsledku nepřináší uspokojivý závěr cesty novodobého Bonda. Kdyby tohle nebyl James Bond, ale prostě jen akčňák s jiným hrdinou, pak bych mohl říci, že jsem viděl dobrý film. To se ale nestane. Přes všechnu snahu, jak herců, tak i scénáristů, za svými předchůdci Není čas zemřít zaostává. Jako by tvůrci zapomněli, co dělalo Bonda Bondem.

Mám teď vážné obavy o to, jak bude agent 007 pokračovat po tom, co se s ním Daniel Craig definitivně rozloučil. Pevně ale doufám, že si povede lépe, než jeho poslední film. Není čas zemřít vás zklame svým nedomyšleným příběhem a přehršlem nikam nevedoucích cest a nápadů. Pokud ale jste jako já dlouholetí příznivci Jamese Bonda, na film se i přesto určitě jděte podívat.

Už jen proto, že to je konec jedné velké éry, která navždy změnila podobu našeho oblíbeného hrdiny.