Musím se teď k něčemu přiznat. Severská dramata jakéhokoliv druhu jsou takovou mou menší guilty pleasure. Možná proto, že sám pocházím ze severu Čech, a co si budeme povídat, přeci jen mají tato díla o něco drsnější, neřku-li mnohem syrovější atmosféru, než jsme zvyklí. Proto jsem s nadšením přivítal, když Netflix oznámil nový seriál Katla situovaný na Island. Jaké však bylo moje rozčarování a zmatení po tom, co jsem tuto novinku dokoukal.

Celý seriál začíná docela dramaticky. Poblíž jednoho islandského městečka probuzená sopka Katla chrlí popel, a tak se musí většina nebohých místních odstěhovat. Těch pár, co zde zůstalo, bojuje o to, aby zde mohli nadále žít. Pak se ale z nitra země vynoří mrtví pokrytí od hlavy až k patě popelem a dění rázem nabere zcela jiné obrátky.

Právě otázka původu a motivace navrátilců táhne děj kupředu a do vyprávění vnáší řádně tajemnou atmosféru. Tou si vás seriál nepochybně získá a udrží až do konce. Jenže dobrý ústřední námět nutně nedělá dobrý seriál. Katla se totiž bohužel až moc soustředila na jeden neotřelý nápad, kvůli čemuž trpí ostatní příběhové aspekty.

Zpočátku je seriálové tempo více než uspokojivé, jenže s přibývajícím počtem epizod Katle dochází dech, což se projevuje formou zbytečných scén a nikam nevedoucích dialogů. Celková příběhová gradace, kdy se konečně dozvíte, proč a jak se věci staly, tak působí více než podivně. Osobně si myslím, že rozuzlení mohlo mít na diváka mnohem větší dopad, kdyby tvůrci o něco více uvažovali nad kompozicí jednotlivých epizod. Takto ovšem výsledek působí jaksi polovičatě.

Mnoho zdejších postav také budí značné rozpaky. Na jednu stranu tu máte hlavní hrdinku, vulkanologa, dávné milence a nábožného policistu, kteří jsou skvělí a skutečně budete mít pocit, že se tyto postavy v rámci osmi epizod nějakým způsobem vyvinou. Ostatní už ale takové štěstí nemají a na můj vkus je jim věnováno velmi malé prostorové okno, a to na úkor nezajímavé příběhové výplně.

Některým hrdinům tedy mohlo být dáno více času, abychom je byli schopni pochopit, a ne se v duchu překotně ptát na jejich motivace. Tento problém se do jisté míry odráží na dialozích a tedy i na ději, které postupně ze syrového dramatu s prvky sci-fi degradují na matoucí islandskou telenovelu.

Je ohromná škoda a smutný fakt, že kvalitativně jde Katla dolů úměrně počtu epizod, přitom má ohromný potenciál. Ten je však tristně nevyužitý. Seriál opravdu potřeboval řádně prostříhat a naopak přidat určité scény, aby dosahoval úrovně žánrových konkurentů.

Naopak ale musím jen pochválit herecké výkony hlavních představitelů, kteří do svých roli vnesli nejen procítěnost, ale i velkou porci dramatu. Kamera precizně zachycuje hrůzokrásné prostředí islandské Země nikoho, která je naplněna popelem a neutěšenou prázdnotou. Navozuje tak atmosféru, která si vás hravě podmaní a příběhu dodává pocit zoufalosti.

Jakožto fanoušek cizojazyčné produkce jsem si seriál pustil v islandštině s titulky, a vám mohu doporučit to samé. Nejen proto, že originální znění přidává na atmosféře a autenticitě zážitku. Anglický dabing je také povedený, ale zkrátka to není ono.

S klidným srdcem mohu konstatovat, že Katla sice nepatří mezi smetánku dramat se sci-fi prvky, ale i tak si mě získala. Především svým bezchybným zasazením, zajímavým námětem a hereckými výkony. Bohužel jí ale k dokonalosti mnohé schází, hlavně pak vybroušenější příběh a promyšlenější tempo.

Navzdory tomu vám ale zhlédnutí tohoto seriálu mohu jedině doporučit, protože se budete bavit. Jen nečekejte perfektní zážitek. Na druhou stranu se jen málo seriálů i filmů může pyšnit nálepkou „bezchybný“.

Proto si od nás Katla odnáší slušných sedm bodů z deseti.