Když jsem před čtyřmi lety recenzoval třetí díl Mizerů, tak jsem vůbec nevěřil vlastním očím. Ano, sice nešlo o kdovíjak dokonalý film, ale šlo o skvělé a věrohodné pokračování. Režisérské duo Bilall a Adil zvládlo nejen zachytit esenci původních dvou filmů, ale zároveň přidat dostatek novinek, aby film působil moderně. Hlavní herecké duo bylo stále vtipné a po příběhové stránce dávalo smysl je po tolika letech navštívit. Čtvrtý díl ovšem okleštil příběh na úplné minimum. Od začátku do konce je vám jasné, jak to celé dopadne. Ale v tomhle případě to vůbec nevadí, protože akce je zde největší tahoun. Nové Mizery je díky tomu radost sledovat. A my doufáme, že pro vás bude radost sledovat tuhle recenzi. Pokud ano, nezapomeňte dát odběr. Protože jinak si pro vás přijdeme! *bad boys bad boys what you gonna do* 

Děj se odehrává čtyři roky po třetím díle. Mike již dospěl a hodlá se usadit. Dokonce měl svatbu, na které mu nečekaně Marcus udělal příšerný, ale zároveň vtipný přípitek. Jenže Marcusovi selže srdce. Jen tak tak přežije a po zbytek filmu se snaží být Mikeovi oporou. Našel totiž novou chuť do života, zatímco na Mikea stále dopadají události třetího dílu spojené s jeho synem. Zde jsou konečně dovysvětleny všechny okolnosti kolem smrti kapitána. Marcus a Mike se musí spojit i s jeho synem a vydat se na cestu za očištěním nejen kapitánova jména, ale sebe samých.  

Příběh není kdoví jak originální, ale přesto funguje dobře. Dojde k návratu pár známých tváří. I když jen na chvíli. Díky tomu ale svět působí uceleně a nejsou nám jen dokola představovány další gangy či nájemní vrazi. Dialogy jsou omezeny na úplné minimum. Žádné dlouhé vyprávění o tom, jak se dvě postavy mezi díly sblížily, nebo čím si v minulosti prošly. Film zkrátka tohle vše přeskočí a ukáže vám to pomocí akce. Zkrátka správné dodržení pravidla “show don’t tell”. Víte, jak poznáte, že dvě postavy prošly v posledních letech nějakým vztahem a už nejsou jen nováčci? No například tak, že během přestřelky mají koordinované pohyby, navzájem dokáží uprostřed akce popadnout zbraň toho druhého a krýt si záda. Těchto momentů film nabízí více. Nejlépe to jde vidět na postavě Reggieho. Již nejde o toho divného čahouna z prvních dílů. Ve trojce jsme sice zjistili, že se z něj stal mariňák, ale to je tak nějak vše. Zde získá svou minutu slávy, během které stačí prohodit tři věty a hned víte, že ho začal Marcus respektovat a brát jako syna.  

Zkrátka v akci film exceluje. Čemuž dopomáhá kamera. V upoutávkách šlo vidět, jak je odpálena natlakovaná bomba a kamera sleduje její let až k nepřátelům. Jenže to nejlepší je až ve filmu samotném. Správné využití dronů a třesoucí se kamery je v jiných filmech spíše vzácné. Zde máte obrovitánskou přestřelku se čtyřmi hlavními skupinami. Dron zvládne proletět mezi všemi, aby zakončil svou cestu u Mikea. Dojde k výbornému přechodu do třetí osoby a po nabití zbraně se kamera přesune do první osoby. Ale to není vše. Kamera se zvládne přetočit na Mikea, když kontroluje zásobník, pak přejede zpátky na Mikea, pak na zbraň, když letí k Marcusovi, a následně... no asi mě chápete. I bez šílených superhrdinských schopností dokáže film vykouzlit originální akční scény, které nikde jinde neuvidíte. A o to víc si film užijete. Nedokážu si ani představit, jak musel vypadat film Batgirl od tohohle režisérského dua. Fakt mě mrzí, že ho Warner Bros. po sestříhání a dodělání téměř všech vizuálních efektů zařízlo. Jen aby si ho odepsali z daní. Absurdní. O to více doufám, že Bilall a Adil budou režírovat čtvrtého Spider-Mana, jak se v poslední době šušká. Protože tihle dva mají sakra potenciál.  

Will Smith a Martin Lawrence hrají vlastně naprosto stejné postavy jako v minulých dílech. Jen zde je Martin jakožto Marcus nadšenější a více využívá své otcovské zkušenosti, zatímco Willův Mike o něco dospěl. To bude možná tím, že tentokrát nerozdával facky on, ale pár pořádných “výchovných” schytal sám. Zbytek hereckého obsazení odvádí stejně dobrý výkon, i když jde jen o vedlejší postavy. Hlavně Reggie je naprosto dokonalý a rád bych ho v případném pokračování viděl o něco více. 

Vše skvěle podtrhává hudební složka od Lorna Balfea. On zkrátka umí kombinovat a vytěžit ze smyčcových nástrojů co možná nejvíce. Často se opakující ústřední melodie má několik verzí, aby sedla jak k akci, tak pomalejší dramatické scéně. Díky opakování si ji zapamatujete a její drobné znaky poznáte v téměř každé skladbě filmu.  

Mizerové: Na život a na smrt jsou šílená jízda od začátku až do konce. Budete chtít pořád více akce, protože hned po úvodních pár minutách pochopíte, že jakákoliv další scéna bude něčím originální a zajímavá. Ale klišovitý příběh filmu silně ubírá na kvalitách. Jistě, příběh není v tomhle filmu podstatný. Jenže kdyby se scenáristé více zaměřili na pár drobností, tak by to akční scény nemusely zachraňovat, ale spíše doplňovat. Bad Boys můžeme doporučit na 7 bodů z 10. Vyplatí se na film zajít do kina? Ano. Jde rozhodně o skvělou letní akčňárnu. Ale nečekejte, že krom akčních scén a pár vtipů vás film silně dojme.