Duše umělce je velmi zvláštní místo. Nespoutaná představivost v kombinaci s reálným světem by měla vyústit v ty nejpodivnější možnosti a skutečnosti. Nevázat se k ničemu a nechat proud světa volně plout pod rukama. A když se náhodou zaseknete, tak nechte vnějším vlivům, aby váš pokřivený svět otočily o dalších 333 stupňů. Ještě vám to dává smysl? Pořádně se něčeho chyťte, i když vlastně ne. Po vzoru filmu Entegalactic se nechte unášet vášní a touhou, ovšem jen v těch nejnutnějších případech vezměte otěže do svých rukou. Ale jinak? Užívejte si této chvíle. 

Než se plně odpoutáte od reality, dovolte mi představit netflixovský nejnovější snímek Entergalactic, který nejen skvěle vypadá, ale svou myšlenkou, hudbou i stylem animací se zavrtává pod kůži diváka. Oči pohltí svět barev a občasných zjevů, o kterých si budete říkat, co tam sakra dělají. Tuhle myšlenku poměrně rychle vyžene hudba, která celý vizuální vjem umocní, přičemž rázem vše začne dávat smysl. Příběh samotný je kombinací vypořádávání se s náhlým úspěchem, nalezení i ztrátou lásky a nečekaných událostí. 

Jabari je pouliční umělec, který vytvořil postavu Mr. Rager. A díky tomu dostal práci v Cosmic Comics, aby ho oživil v komiksech. Následně se přestěhuje do vysněného bytu na Manhatten a začíná se vyrovnávat se sociální stabilitou, kterou dříve neměl. Jenže jak už jsem říkala, cesty umělce jsou naprosto nevyzpytatelné a každá jednotlivá událost ovlivňuje cestu, po které Jabari kráčí. Nebo v jeho případě freestyluje. A přesně takhle mu do života vstoupí zapálená fotografka Meadow a společně tvoří báječnou chemii. Do toho přimíchejte pár divokých večírků, sem tam nějakou chybu, rady přátel a máme zajímavý koncept na světě.

Snímek si vzal na starost Scott Mescudi, kterého budete znát spíše pod jeho uměleckým jménem Kid Cudi. Tento zpěvák, herec, spisovatel a producent se rozhodl vytvořit společně s Kenya Barrisem něco, co bude speciální, specifické a osobité. Něco, co diváka pohltí všemi smysly, nepustí a dá mu příležitost nahlédnout i do netradičních částí města. O scénář se postarali Ian Edelman a Maurice Williams, kteří postavám vdechli velmi výrazné rysy a emoce. Samotná produkce je dílem Fletchera Moulese

Entergalalctic je totiž romantická komedie pro dospělejší publikum. Sexuálním scénkám se tady rozhodně nevyhneme a ostřejší jazyk je doopravdy všude. Možná by se i hodilo říct, aby rodiče brali v potaz věkové omezení, jelikož byť to vypadá hrozně hezky, animovaně, romanticky a vesele, je tady doopravdy dost věcí, které nejsou vhodné pro děti. Humor je občas suchý a přízemní, ale v kombinaci s nemravnou mluvou skvěle funguje a podtrhuje emoční vývoj, na který se celý film soustředí

Příběh totiž není o tom sbalit každou dívku na ulici, případně vypěstovat největší pěstírnu trávy, navštěvovat divoké večírky, ožrat se do němoty... I když vlastně ano, je to tam, ale jako příjemné pozadí, které působí jako myšlenkové rozptýlení a uvolnění fantazie. Přece jen není žádné tajemství, že kreativní duše si občas dopomohou nějakou příjemnou látkou. Ale zpátky k filmu. To, co budeme hlavně sledovat, je čistý emoční vývoj mezi Jabarem a Meadow. Od běžného oťukávání, až po jejich vztah. A věřte mi, je to doopravdy jízda po mléčné dráze. 

Sice se jedná o animovanou tvorbu, ale díky tomuto stylu zde existuje ona určitá volnost, která dokáže naplnit i tu nejbujnější fantazii. Barevná paleta může být veselá nebo temná, ale pokaždé zde najdeme kontrast barev, který určuje atmosféru scény. Zajímavým konceptem je snímková frekvence. Něco podobného už jsme mohli vidět ve Spider-Man: Paralelní světy, ale přesto se jedná o něco jedinečného. Chvíle, kdy příběh nejde moc rychle dopředu a jen se mluví, případně předává myšlenku, má obvykle nízký počet snímků, divák se tedy spíše soustředí na zvuk a rozhovory. Kupodivu to nepůsobí nijak rušivě, ale naopak velmi příjemně. A pokud je nějaké vyprávění až moc nudné, případně se jedná o převyprávění vzpomínky, dočkáme se i jiného stylu animace, jenž podtrhuje danou historku. 

Přečtěte si také: Timestalker: Černá komedie o reinkarnaci nás vezme na bláznivou cestu napříč staletími

Co se tedy děje s rychlejšími pasážemi? To je něco, kde se animátoři parádně vyřádili, jelikož kromě rychlejšího tempa, nasazení více snímků, zajímavých detailů, pestřejších barev a žhavé vášně jsou ony scény doprovázeny úžasnou hudbou. Divoká scenérie, kde se velmi často odehrává emoční vývoj nebo rána do psychiky hlavních protagonistů, je najednou rychlejší, živější a vše dokonale souzní. Muzika a písně, které v takových chvílích uslyšíte, byly skládány během vytváření příběhu a velmi často s sebou nesou nejen podtón situace, který efekt umocní, ale i text samotný má co říct.  

Často se dočkáme chvil, kdy hraje píseň a podle ní se odvíjí příběh, který uvidíte. Častěji ale budete sledovat příběh, přičemž hudba jej bude doplňovat. Vlastně všechny písně najdeme v hudebním albu s názvem Entergalactic, kvůli němuž se z původně plánovaného seriálu stal film. Zajímavé ale je, kdo tohle album nazpíval. A teď se podržte, Kid Cudi. Ten samý člověk, který stvořil nápad na celý snímek a vlastně je to i ten samý hlas, kterým mluví hlavní protagonista Jabari. Roli Meadow ztvárnila Jessica Williams. Oba se svých postav zhostili víc než dobře a vše. Co je mezi nimi tedy nefunguje jen obrazem, ale i zvukem.  

Entergalactic je tedy něčím, o čem vám mohu sáhodlouze vyprávět, ale onu perfektní atmosféru nedokážu popsat. Tohle je přesně ten film, který musíte vidět na vlastní oči a slyšet vlastníma ušima, vizuál a audio zde mají perfektní chemii, stejně tak i hlavní protagonisté mezi sebou. Někdy se budete smát, jindy vás zasáhne tíha situace, ale stále budete součástí tohoto příběhu. Umělecké profese, ať už v roli kreslíře, případně i fotografa, podtrhují onu prchavou myšlenku, která je ukrytá v každém momentu a je potřeba si ji vychutnat. Pro dospělé publikum tedy celý film doporučujeme na 9 bodů z 10. Stále je tam ono lehké šimrání, že tam něco chybí. Takový ten pocit, který máte z filmů, které dosáhnou na nejvyšší hodnocení a zapomenete vnímat vše kolem vás. Je naprosto úžasné vidět, že existuje dílo, které dokáže zkombinovat sex a lásku s naprosto nekorektními činy v animované formě, a přitom nebýt tak vulgární, aby se i lidé stydlivějších povah nestyděli za to, co vlastně vidí. Kdy například uvidíte běhat člověka v kostýmu penisu, kterého vyhání z vagínové párty? Ano, vše je sice divoké, ale zároveň roztomilé a romantické. A přesně tak to má být.