Hrozný příběh Medvědího prince zachraňuje dechberoucí kresba plného norského kouzla

Na animovaný film Medvědí princ jsem se velmi těšila, jelikož se mělo jednat o převyprávění oblíbené norské pohádky Na východ od slunce a na západ od měsíce. Navíc vidina vyprávění o kouzelné krajině, nádherných horách a polární záři jsou skvělými ingrediencemi pro vytvoření skvostu. Upřímně ale netuším, co se při výrobě filmu stalo. Z něčeho, co mohlo velmi snadno chytit diváka za srdíčko, se stalo něco, u čeho budete emoce hledat jen velmi těžko. Pojďme se tedy společně podívat, proč tomu tak je.

Přemýšlíte-li, jestli je film pro vás, tak se nejdřív zeptejte, jestli máte rádi takové kousky jako je Mrazík, Medvědí bratři, Sněhurka, Na vlásku, Sněhová královna, Kráska a zvíře, Ubrousku prostři se nebo Ledové království. Ona to je totiž taková směska tohodle všeho. Základ ale hledejte v příběhu vycházejícího právě z norské pohádky, i když ne tak úplně. Na rozdíl od předlohy je země sužovaná kletbou chamtivé královny, kvůli které neprší, úroda se nerodí a jídla je poskrovnu. Navíc nám film představí mladou dívku Liv, která má svůj vlastní svět plný zvířat a lidi ji moc nezajímají. Vesnické věci jí nejdou, je nešikovná a nejraději by si celý den povídala se zvířátky a krmila je. Víc od ní prosím nečekejte, jelikož se nejedná o nejchytřejší postavu. Je bláhová, neumí poslouchat a občas si budete říkat, na čem jede, protože je vysmátá jak lečo. I přes tuhle vlastnost je smutná, jelikož ve vesnici z posledních kukuřičných zrn udělá popcorn. Aby ji dědeček rozveselil, vypráví děvčeti příběh, jak byl dobrodruhem. Na tento popud přemýšlí o své vlastní budoucnosti a když potká polárního medvěda, tak s ním uteče do hor. Za dobrodružstvím. Skvělý nápad.

Co ovšem dívka netuší, je fakt, že se nejedná o obyčejného bílého medvěda, ale o zakletého prince, o kterého usiluje chamtivá královna. I tak Liv velmi brzy zjistí, že medvěd umí mluvit a společně prožívají krásné dny plná dobrodružství. To samozřejmě nevydrží věčně. Ale tam už s příběhem končím. 

Co mě osobně neskutečně vadí, je plochost postav. Téměř nic se o nich nedozvíte a jejich vývoj je náhlý a nic neříkající. Princ je vykreslován jako moudrý, chytrý a odvážný. Jestli to ve skutečnosti znamená, že medvěd umí číst, bojí se a nepřemýšlí… tak jo, je to dobře popsané. Hlavně závěrečný vývoj postav je facka do obličeje, jelikož nedává smysl. 

Ačkoliv je kresba velmi příjemná, příroda přenádherná a animace plynulé, nestačí to. Umělecké kouzlo, které ukrývá kresba a norská atmosféra, nedokáže zachránit rozsypaný příběh, těžkopádný přechod scén a animační nesmysly. Kolikrát není poznat, jak se která událost stala nebo proč se někde najednou objevila jaká postava. Ze začátku to není tak zřejmé, ale ke konci filmu je cítit, jak už animátoři pospíchali a chtěli mít vše hotové. Ve filmu najdete hromadu referencí právě na výše zmíněné pohádky, což můžete brát jako vykrádačku, ale za mě jsou zde vložené schválně, jelikož ve vás podvědomě vyvolají již prožitou emoci a dokreslí atmosféru. 

Kde uslyšíte problém jsou písně. Inspirace Disneyho pohádkami je naprosto jasná, ale přechod na zpívané pasáže… Zkrátka kdyby tam ta písnička nebyla, bylo by to o poznání lepší. Nastupují totiž bez jakékoliv indicie, začnou rychle a zkracují vyprávění. Výjimku tvoří písnička od chamtivé královny, která má překrásnou doprovodnou animaci a dává skvělý smysl, proč ji chtěli do filmu přidat. Jen je tady opět škoda krkolomného přechodu a nesmyslné rozložení animace. Z ničeho nic se Liv po vstoupení do hradu objeví v kouzelné komnatě a je schovaná za sloupem, zatímco královna chladně přistoupí ke kotli, ze kterého jde fialová záře. Královna se podívá dovnitř a začne zpívat. Animace změní styl a hraje si s abstraktními tvary a míchá barvy, což je skvělá podívaná. Představit si to můžete podobně jako ve Vlkochodcích. Když ale píseň skončí, animace rovnou skáče na pohled z venku a ukazuje Liv utíkající oknem na střechu. Jak si ji královna nevšimla, to je mi docela záhadou. Ale budiž.

Co se filmu nedá upřít, je nádherná doprovodná hudba. Kouzelnou animaci skvěle dokresluje a zachovává si kouzlo norského folkloru. Při pohledu na hory budete cítit zvědavost a dobrodružství. Při procházce lesem na vás dolehne klid, mír a přátelská povaha zvířat. Při dramatických scénách se vám zvedne tep a budete chtít utíkat. Bohužel se to samé nedá říct o písních zpívané Liv. Nevím, jestli za to může český dabing, ale chvílemi jsem si připadala jak ptáček ze Shreka, když mu Fiona zpívala. Písně měly nést poselství, chrabrost a odvahu, ale jediné, co jsem slyšela, byly šíleně vysoké a táhlé tóny, před kterými jsem chtěla utéct. Obecně si myslím, že kdybych šla na originální verzi s titulky, tak bych udělala lépe. Český dabing hlavně prince působí nevěrohodně a navíc ani nesedí, což působí velmi zvláštně.

Během sledování budete doopravdy přemýšlet, odkud se kdo inspiroval nebo která scéna byla odkud vykradena. Ve výsledku má vysoká očekávání byla těžce sražena na kolena, jelikož se vlastně jedná o hromadu krásných pasáží, které jsou dohromady sešité horkou jehlou. Scény na sebe horkotěžko navazují a čím dál budete v příběhu, tím více si toho budete všímat. Postavy se objevují z nenadání, jejich rozhodování jsou nejasná a vlastně vše zachraňuje pouze nádherná krajina a norské kouzlo pohádek. Nemohu jinak, než filmu dát 5 bodů z 10. Jedná se o roztomilou pohádku, u které se ale polovinu času budete nudit. A pokud chcete sledovat vývoj postav, tak opatrně. Občas totiž budete vykonávat mentální gymnastiku, abyste jednotlivé motivy pochopili. Kdyby aspoň ty písničky byly něco, co byste si chtěli zpívat.