Diova krev je nedokonalé, ale božské anime

V poslední době se Netflix mimo produkce hraných seriálů začal soustředit i na animovanou tvorbu. Tak jsme se dočkali hned několika originálních sérií vytvořených ve stylu oblíbeného anime žánru. Jen pro příklad jmenujme vynikající Castlevanii nebo Dragon's Dogma, která si svou premiéru odbyla teprve nedávno.

Na pole anime seriálů od streamovacího giganta ale nyní vstupuje další zajímavý hráč. A opět jsme se dočkali celkem netradičního námětu. Z prostředí upíry zamořené Transylvánie a fantasy země Gransys se nyní přesouváme do starověkého Řecka, kterému vládnou mocní bohové. Příznačný název Diova krev nám napovídá, o čem že to vlastně tahle novinka bude.

Celý námět je poměrně jednoduchý a, co si budeme povídat, dost ohraný. Pokud jste viděli Souboj titánů, zápletka vás asi moc nepřekvapí. Hlavní hrdina je chudý syn nejnenáviděnější obyvatelky místního města jménem Heron, ve skutečnosti potomek mocného boha, zjišťuje pravdu o svém původu. Po jedné tragické události se připravuje na souboj se zlem neznámého původu, které se znenadání objevilo. Mezitím na Olympu probíhají půtky mezi znesvářenými bohy, které vyústí v konflikt, jež má potenciál zničit svět, jak ho známe.

Vyprávění je ale naštěstí jednoduché jen na papíře. Nečekané oživení o armádu démonů vedených tajemným protivníkem vám totiž čas od času zpříjemní několik překvapivých zvratů a odhalení. Tedy ne, že by se jednalo o něco světoborného, ale v seriálu to docela dobře funguje a sledování všech osmi epizod tak výborně odsýpá.

Vyprávění povyšují i jednotlivé postavy, které představují soubor velmi charismatických figurek, jež si bez problému oblíbíte. Ať už je to Heron, který je typickým řeckým rekem, nebo výborně zahraný Zeus, jenž je rozerván mezi otcovskými povinnostmi a vládou nad Olympem. Ani další členové božského panteonu nezklamali. Například Hera je pěkně zákeřná a, co si budeme povídat... Zatraceně sexy. Ale co, je to anime, tak bychom snad ani nemohli čekat nic jiného než atraktivní tvář a bujný dekolt. Tvůrcům se tedy velmi dobře podařilo propojit mytologické náměty s moderními postupy a přináší tak podobu bohů, jakou jsme dosud neviděli.

I když vás ale právě příběh a postavy u seriálu udrží až do konce, nemůžu si teď odpustit menší rýpnutí. Jakkoliv je totiž vyprávění zajímavé, seriál velmi často střídá příběhové tempo. Což o to, občas zpomalit není na škodu, ale někdy je tato snaha spíše kontraproduktivní. Proto budete mít pocit, že některé pasáže jsou až zbytečně dlouhé a natahované a tato hluchá místa mohli tvůrci nahradit mnohem zajímavějšími scénami. Třeba takový Heronův trénink mohl být mnohem akčnější.

Animací se Diova krev asi nejvíce přibližuje již zmíněné Castlevanii. I přesto má ale seriál svůj unikátní, nenapodobitelný styl a v mnoha případech, zejména u obrů a všemožných monster, vyniká svým neotřelým designem. A aby to řezání potvor bylo řádně efektní, i zde se dočkáme značně krvavé podívané, která je pro nás, filmové sadisty, doslova pastvou pro oči. Krví se skutečně nešetří a usekaných hlav, nohou a hnátů tu létá nespočet.

Trendem mnoha dnešních anime je kombinovat klasické postupy s 3D animací. V mnoha případech se takové spojení podaří, ale třeba Dragon's Dogma velmi často schytávala kritiku právě za to, jak podivně její vizuál působí. Jsem rád, že Diova krev si potrpí spíše na klasickou 2D animaci. Tvůrci však využili i technologii 3D, ovšem velmi vkusným způsobem, který neruší celkový zážitek ze seriálu.

Jakožto velký fanoušek anime a řeckého bájesloví jsem si Diovu krev nesmírně užíval, nehledě na pár přešlapů. V porovnání s konkurencí se jedná o nadprůměrný kousek, který sice tak úplně nevyniká, ale rozhodně vás neurazí. Pokud vás bavila jiná anime od Netflixu, tenhle seriál vám můžeme rozhodně doporučit.

Proto dáváme Diově krvi velmi pěkných 7 bodů z 10.