Recenze · Poor Things · v úterý 16. 1. 2024 16:18
Chudáčci donutí diváky odejít z kina
Některé filmy doopravdy není jednoduché recenzovat. Hlavně když jde o umělecké snímky, které využívají své netradičnosti k lepšímu zpracování daného tématu. Obyčejný divák se totiž může nudit, být zmaten, nebo dokonce znechucen. Což je problém Chudáčků, v originále Poor Things, kteří v zahraničí vyšli na konci minulého roku. Lidé odcházeli při některých pasážích z kina, protože jim přišly až moc detailní nebo podivně zvláštní. Jenže právě tyhle zvláštnosti vysloužily filmu více než padesát ocenění. Chudáčci totiž jsou výborným filmem, u kterého se budete jak smát, tak zamýšlet. Neměli byste ale zbytečně přemýšlet nad odběrem našeho kanálu. Pak vám neuniknou jak recenze, tak tématická videa.
Yorgos Lanthimos není veřejností známý režisér. Pro mnohé z vás bude tenhle film prvním setkáním s jeho tvorbou. A věřte mi, okamžitě si ho zapamatují. Již na první pohled jde o vizuálně poutavý film. Pozadí je malované nebo vytvořeno stejnými mechanikami, které byly typické na začátku zlatého věku Hollywoodu. Kulisy jsou mnohdy napůl přiznané, aby vše vypadalo více neuvěřitelně a atypicky. Což by se dalo říct i o příběhu samotném.
Doktor Godwin Baxter stvoří Bellu. Naschvál neprozradím jak, abych vás neochudil o zážitek z filmu. Každopádně Bella má sice tělo dospělé ženy, ale chová se jako několikaleté dítě. Jenže čím více podnětů se jí dostává, tím rychleji se začne rozvíjet její mentální věk, aby “dohnal” ten fyzický. Ano, je to velmi prapodivná myšlenka, se kterou přišel v devadesátých letech britský spisovatel Alasdair Gray. Ale film se později oddálí od své předlohy stejně jako Bella od doktora, aby mohla cestovat a poznávat svět. V ten moment nabere film zcela nový směr. Což vám názorně ukáže tím, že najednou nebude černobílý, ale barevný. V ten moment sledujete hlavně Bellu jak poznává cynismus, krutost světa, morální hodnoty nebo své vlastní potřeby a touhy. Zde se dostáváme do momentů, které nejsou pro každého. Film poměrně detailně začne ukazovat sexuální scény s odpornými a zvláštními muži. Právě v tyto momenty lidé v zahraničí odcházeli z kina. Jenže tahle absence jakéhokoliv vážnější cenzury pomáhá celé myšlence filmu.
Každý divák pochopí Chudáčky trochu jinak. Někdo se zaměří na otázku ženství a to, jak jsou ženy vnímány světem. Jiný zase bude řešit cynické myšlenky díla nebo lidský vývoj napříč lety. V tomhle film exceluje. Snaží se ve vás vyvolat jakousi hravost po prozkoumávání světa. Tomu dopomáhá i hudební stránka. I když je po většinu času hororová a tajemná, dokáže být i hravá. Pokud momentálně Bella zažívá štěstí, tak spíše než písničku připomíná podklad zvuky dětských hraček.
To bylo mnohdy doopravdy svěží slyšet. A vlastně bylo i svěží vidět některé kamerové záběry. Nejčastěji jde o využití “fisheye”, tedy rybího oka. Představte si to jako širokoúhlý záběr s tak velkým zahnutím skla, že výsledný záběr působí jako koule. Ve filmu jsou tři typy využití. Buďto jen při klasickém záběru na postavu, aby pozadí mělo kruhové rozmazání. Za druhé při poněkud větším přiblížení na postavy, nebo je tento efekt tak silný, že má scéna černé ohraničení. Ono se to špatně popisuje, ale při sledování máte pocit, jako byste byli nezapojený pozorovatel. Tahle technika má nejblíže ke slavné Er-formě z knih.
Ale nebýt hereckých výkonů, tak nejste tolik vtaženi do děje. Mark Ruffalo hraje namyšleného právníka, ze kterého se později stane jen komický prvek. Ramy Youssef je až hloupě zamilován do Belly a Willem Dafoe jako doktor Godwin je prapodivným otcem, kterého na jednu stranu chápete, na druhou stranu nenávidíte za jeho chování k Belle. Nejlepší a až neuvěřitelně dobrý výkon předvedla Emma Stone jako Bella. Předvést dětský mozek v těle dospělé ženy, ať to zní jakkoliv šíleně, muselo být doopravdy náročné. Hlavně se postava neustále vyvíjí až do bodu, kdy je naprosto odlišná od začátku filmu. Zahrát to ovšem tak, aby vše působilo uvěřitelně? To je neskutečná práce, se kterou rozhodně pomohli i scenáristé. Původní dílo totiž přepsal Rony McNamara, díky kterému výtečně fungovala třeba filmová Cruella. Mimochodem je vtipné, že v obou snímcích hrála Emma Stone silnou ženskou postavu, která ovšem nikoho neštve svými schopnostmi. Zkrátka jim jejich moc a vlastnosti věříte.
Chudáčci jsou bravurním filmem, který si užijete od začátku do konce. Ať už jde o herce, hudbu nebo samotný vizuál. Film se tak nebojíme doporučit na 9 bodů z 10. Ten jeden bod k dokonalosti chybí z důvodu snad až přehnaně expresivních záběrů, které mohou odradit značnou část potenciálního publika. Což je škoda, protože film ve svém nitru vypráví velmi lidský příběh, který zaujme svými myšlenkami nejednoho diváka.
Verdikt
Chudáčci jsou bravurním filmem, který si užijete od začátku do konce. Ať už jde o herce, hudbu nebo samotný vizuál. Film ve svém nitru vypráví velmi lidský příběh, který zaujme svými myšlenkami nejednoho diváka. Pro mnohé bude tenhle film prvním setkáním s tvorbou Yorgose Lanthimose. A věřte mi, okamžitě si ho zapamatují.
- Herecký výkon Emmy Stone
- Fisheye záběry
- Příběh
- Některé pasáže nejsou pro každého