Přijďte se podívat na Kosmos, brněnský cyklus východoevropského sci-fi

Brněnské Univerzitní kino Scala ve spolupráci s Ústavem filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity uvede výběr významných sci-fi snímků bývalého východního bloku. Každé úterý od půl deváté, od 10. března až do 5. května, se tak v rámci projekcí budete moci vypravit do světa kultovních československých filmů, jako jsou Ikarie XB 1 z roku 1963 či Vynález zkázy Karla Zemana. Scala však uvede i zahraniční snímky Terč, Je těžké býti bohem a první sovětské sci-fi situované na Mars Aelita. Hororové nadšence pak dozajista potěší nevšední Vlčí bouda Věry Chytilové z roku 1983. Příjemným překvapením je i maraton novějšího seriálu Kosmo, jehož česká expedice na Měsíc zaujala humorem a skvěle podanou satirou.

Filmový program doplní besedy s jednotlivými tvůrci filmů a odborníky. Těšit se můžeme i na prodejní výstavu dobových knih, předmětů a komiksů.

Níže už najdete kompletní program akce:

(režie: Jindřich Polák, Československo, rok 1963, 88 min.)

Vesmírná loď se v roce 2163 vydává ke vzdálené hvězdě Alfa Centauri hledat známky mimozemského života. Na svém putování vesmírem se ale setká s nečekanými problémy. Unikátní československá sci-fi z roku 1963, na jejímž scénáři se podílel Pavel Juráček, střídá dramatické momenty se zkoumáním mezilidských vztahů. Širokoúhlé černobílé záběry vykreslují stylisticky vytříbený vizuál daleké budoucnosti. Film inspiroval několik světově známých tvůrců od Stanleyho Kubricka po George Lucase, a v roce 2016 byl Národním filmovým archivem digitálně zrestaurován.

(režie: Alexandr Zeldovič, Sergej Sencov, Rusko, rok 2011, 158 min.)

Rusko, rok 2020. Prosperující demokracie, ve které najde každý občan své správné místo zaručující spokojenost – stačí jednou za pár let vyplnit rozřazovací test. Skupina čtyř protagonistů z elitních vrstev společnosti se vydává do Altajských hor hledat zařízení slibující návrat věčného štěstí a mládí, které jim v jejich zdánlivě perfektním světě chybí. Okázalá politicko-sociální satira, ve které zítra znamená dnes, byla uvedena v roce 2011 na Berlinale.

(rok 1962-1986, Československo, 78 min.)

Václav Mergl svým autorským rukopisem obohatil kreslenou a ploškovou animaci vědecko-fantastickými prvky s filozofickým přesahem a originální výtvarnou stylizací. Ve svých krátkých filmech často tematizuje vztah člověka a technologie. V rámci přehlídky Merglovy tvorby promítneme debutový snímek Laokoon (1970), dále pak Krabi (1976), popisující vojenský experiment mechanických krabů, který se vymkne z rukou. Následně alegorické filmy Homunkulus (1984) a Mikrob (1986), z nichž první popisuje vznik umělého člověka, druhý ničení vlastní planety. Program doplní krátký film Jiřího Trnky Kybernetická babička (1962), nadčasově pojednávající o utopické vizi automatizace světa.

(režie: Karel Zeman, Československo, rok 1958, 81 min.)

Zločinný hrabě Artigas se snaží zneužít vynález profesora Rocha a pomocí účinné výbušniny ovládnout svět. Naštěstí inženýr Hart, společně s profesorovou dcerou Janou, vytuší Artigasův plán a varuje civilizaci celého světa, která se společnými silami snaží katastrofě zabránit. Snímek Karla Zemana byl inspirován jak ilustracemi, tak příběhy z knih Julese Verna. Půvabná kombinace hraného a kresleného filmu obsahuje nespočet originálních výtvarných nápadů a náročných trikových sekvencí. Velká cena EXPO 58 v Bruselu.

(režie: Jakov Protazanov, Sovětský svaz, rok 1924, 113 min.)

Sovětští inženýři se vydávají na Mars rozluštit původ tajuplného signálu. Tam narazí na diktátorem utiskovanou civilizaci, připravující se na svou Velkou revoluci. První sovětský sci-fi film, protkaný tematikou třídního boje a příběhem osudové lásky, zaujme výraznými kostýmy a kulisami, inspirovanými kubofuturismem či konstruktivismem. Snímek byl stejně jako literární předloha Alexeje Nikolajeviče Tolstého v Československu uveden pod názvem Kráska z Marsu. Projekci doprovodí živá hudba v podání kapely Šamanovo zboží.

(režie: Věra Chytilová, Československo, 1986, 92 min.)

Jedenáct mladíků a slečen přicestovalo na lyžařský kurz, Trojice instruktorů s nimi hraje po celou dobu podivnou hru a rozdmýchává konflikty. Skupina trpí nedostatkem potravin, hádají se, vyhrožují si. Atmosféra houstne, intenzita stoupá. Jak konflikty vyústí a co se skrývá za podivným chováním instruktorů? Film Věry Chytilové je nekompromisní podobenství o mechanismech totalitního režimu a jeho manipulace s občany. Svou stylizací a ojedinělým mísením žánrů hororu a sci-fi představuje v domácí produkci pozoruhodnou anomálii. Tísnivou atmosféru podporuje hudba Michaela Kocába. Uvedeno v soutěži 37. MFF v Berlíně.

(režie: Alexej German, Rusko, rok 2013, 170 min.)

Civilizace na planetě Arkanar, žijící v době připomínající středověk, je svázána vládnoucím režimem trestající gramotné obyvatele. Na planetu je vyslána skupina vědců s cílem pomoci místním najít správnou cestu vývoje společnosti. Pravidla jsou jasná – nesmí se vměšovat do historických událostí a řešit problémy násilím. Vědec Rumata se ale zaplete do boje o záchranu místních intelektuálů. „Co bys dělal, kdybys byl Bohem?“ Tuto otázku a mnohé další pokládá svým postavám a divákům režisér Alexej German, pro něhož byl jeho dlouho vysněný projekt osudový. Po třinácti letech natáčení zemřel, film dokončila jeho žena společně se synem Alexejem. Téměř tříhodinová adaptace románu bratrů Strugackých alegoricky předkládá témata násilí a lidské krutosti.

(režie: Jan Bártek, Česko, rok 2016, 183min.)

Nově příchozí ministr školství a mládeže Šnajdr zjistí, že většinu rozpočtu tvoří vytunelovaný státní projekt, který usiluje o vyslání české posádky na Měsíc. Neschopní kosmonauti trénují v rozpadajícím se areálu, a předešlý ministr za nakradené peníze zmizel do zahraničí. Hrozba likvidační pokuty od Evropské unie nedává účastníkům jinou možnost než misi dokončit. Pětidílná satirická minisérie České televize byla inspirována kultovním britským seriálem Červený trpaslík nebo komiksem Zelený Raoul. Scenárista Tomáš Baldýnský skrze „velký projekt malého národa“ kriticky a s nadsázkou komentuje českou povahu.

Zaujal vás Kosmos? Nebo chcete rovnou zamířit do Brna na některou z projekcí? Dejte nám vědět v komentářích.