Kpop Demon Hunters je skvělý film, ale je plný nesmyslů

Vytvořit poprask skrze streamovací platformy není zas takový problém. Udělat ale film, který osloví během prvních dvou týdnů víc jak 33 milionů sledujících a stane se 4. nejsledovanějším Netflix filmem všech dob a nejsledovanějším animákem, je úctyhodný výkon. A tím není nic menšího než KPop Demon Hunters. Příběh o K-popové hudební skupině jménem Huntr/x, jejíž členky jsou zároveň lovkyně démonů, má něco do sebe. Obrovským tahounem celého filmu jsou písně, které jsou skutečně výjimečné. Obsadily první příčky hitparád, ovládly Spotify a když vlezete do kamenných herních obchodů, tak dost pravděpodobně uslyšíte z reproduktorů píseň Golden. Ovšem tady končí to, co film dělá skvěle.

Rozumím tomu, proč jej mnoho lidí považuje za překvapení roku, proč ho vychvalují do nebe a proč se spousta dívek inspiruje hrdinskou trojicí. Navíc se jedná o další velkou vlnu korejské kultury ve světě hned po Black Pink a Gangnam Style. Velká část filmu se věnuje různým odkazům na korejské seriály, hudbu a celkově kulturu. A přece jen se jedná o animační skvost, který vás velmi rychle vzhledem učaruje, zaháčkuje vás díky rychlému tempu a hudbě? O tom snad ani básnit nemusím. Vše je dělané tak, aby vás to bavilo. A abyste přehlédli nedostatky. Já mám ale o malinko jiný názor.

A teď mě nechápejte špatně, jelikož já ten film zbožňuji. A to tak moc, že v tuhle chvíli jsem ho viděla alespoň devětkrát. To už je dost na to, abyste si začali všímat věcí, které prostě nedávají smysl. Ve chvíli, kdy dáme pryč všechny písně, tak nám toho moc nezbyde. Za mě je celý film vychvalován do nebe zbytečně a jedná se o milý průměr. Příběh nedává smysl a zápletka je v polovině filmu zapomenuta. A jak se odvypráví příběh hlavních hrdinů nebo vedlejších postav? Co to je za vývoj? Jestli tedy chcete vědět, o čem to tady mluvím a jste ochotní se dozvědět, co vše dělá film špatně, tak vám doporučuji vydržet až do konce, jelikož to bude doopravdy jízda.

Bohužel se při tomto rozboru musíme zavrtat i do příběhu. Asi to říkám zbytečně, ale pozor na spoilery. 

A čím jiným začít než samotnou zápletkou. Ta je už v první chvíli naprosto jasná. Lovkyně démonů se po celé generace snaží vytvořit zlatý Honmoon, aby zabránily vládci podsvětí Gwi-Movi ovládnout svět a hodovat na lidských duších. Aby nebyl vytvořen, tak vyšle na povrch démonský boyband, jenž má přebrat fanoušky Huntr/x. Jaký by měl být tedy cíl? Dosáhnout zlatého Honmoonu, jelikož je to právě tahle ochrana, co drží lidi v bezpečí před démony. Asi vám v tuhle chvíli došlo, že se nic takového nestalo. Místo toho byl narušen, následně rozbit a nahrazen novým… úplně stejným. 

Dobře, budiž, myšlenka, se kterou byl vytvořen, to ještě dokáže obhájit, ale pojďte mi něco vysvětlit. Jak fungují démoni a jejich přestup na Zemi? V několika scénách vidíme, jak prostup démonů vyvolá vlnu skrz Honmoon a upozorní lovkyně na jejich přítomnost. Že si nevšimnou několika málo podprůměrných démonů, jako bylo ukázáno v první scéně v letadle, se dá pochopit. Přece jen vypadali, že jsou „velmi inteligentní”, když předávkovali kytku kofeinem, ale ve chvíli, kdy Honemoonem projde pět evidentně nabušených démonů, tak by si toho asi měli všimnout, ne?

Ano, chápu, že Honmoon je bariéra, která není dokonalá. Dá se skrz ni procházet a s pomocí jejich vůdce onen průchod bude o něco snadnější. Proč ale tedy po několik set let Gwi-Ma nepřijde s dokonalejším, rafinovanějším plánem? Proč se démoni obtěžují unášet dívčí kapelu v letadle, když místo toho mohou potichu lovit duše? Zkrátka obecně není vysvětleno ani ukázáno, proč by si démoni nemohli vyjít na procházku a neulovit pár duší, během toho, co budou jiní démoni útočit na lovkyně. Obecně si ale můžeme říct, že jsou všichni vypatlaní. Jako doopravdy. Gwi-Ma si podmaňuje své démony tak, že manipuluje s jejich myšlenkami a negativními vlastnostmi. Když jím tedy nenechá dostatek rozumu, tak nemůžeme čekat velké věci. Kam ale Gwi-Ma strčil tu svou inteligenci a mazanost, to se nikdy nedozvíme.

Proč ale lidi nereagují na přítomnost démonů, když jim jdou po krku? Nejednou lidé ve svém městě spatří démony a ani náznakem není vidět, že by se jich báli. I když je pravda, že většina lidí kouká do telefonů a mají sluchátka na hlavě, ale toho, že za vámi vyskočí démon a následně jej někdo setne, toho si už přeci člověk všimne, ne? Vůbec zde není žádný strach z démonů vzhledem k tomu, kolik zde umře postav (a jeden záběr na televizní vysílání to nezachrání). Za to strach z toho, jak všichni zklamou, dokáže navodit solidní depresi,

Což mi vede ke krásné otázce, zda úroveň síly ovlivňuje vzhled démonů? Přece jen jediný top-hot démoni jsou jen ti ze skupiny Saja, k tomu i mají víc jak polovinu mozku. Jiné takové neuvidíme a je úplně jedno, jestli jsou v lidské nebo démonské podobě. I tak jsou prostě definicí hot chlapecké kapely. A jestli jsou silní? Minimálně jejich hlasy jsou dostatečné silné, aby omámily fanoušky, svedly je a v ideálním případě poslaly Gwi-movi k snědku. A to jak u za mě povedenějšího Your Idol, tak i u ústřední písně démonského boybendu Soda Pop, která je nechutně chytlavá. Ono obecně vzhled skupiny čerpá z archetypů K-popového odvětví, tedy mají vypadat tak, aby se především slintalo nad jejich vzhledem. Ale získá divák o nich nějaké hlubší informace? Pozná jejich motivaci, hlubší charakter, případně třeba jen jména? To se do filmu jaksi nevešlo. A tak tu máme jen svalnaté a pohledné nositele podmanivého hlasu.

Právě tahle plochost postav je něco, na co trpí celý film. A to ve velkém. Celé se to opírá o hlavní zpěvačku z Huntr/x Rumi a hlavního zpěváka Saja Boys Jinu. Sledujeme jak se seznámí, nenávidí, zkouší se navzájem sejmout, přičemž se mezi nimi romanticky vyvíjí vztah, který je následně drasticky Gwi-mou ukončen. To funguje poměrně dobře. Sice hodně uspěchaně, ale aspoň je tady posun a film dokáže udržet váš zájem o tuhle dvojici. Kam ale zmizel vývoj zbytku kapel? O tom, jak se vyvíjí Zoey a Mira padne jen minimum informací a o ostatních členech kapely Saja ještě méně. Zoey a Mira vlastně nemají vůbec žádný důvod k tomu, aby bojovaly s démony. Je to jen jejich povinnost a tímto končí. Jejich postavy nejsou dostatečně dobře rozvinuté. Sice si chtějí udržet přátelství a rodinu, kterou našly v podobě Huntr/x, ale jejich backstory není dostatečně vybudované na to, aby jim za to stálo nasazovat vlastní život v boji s démony.

Také tu máme několik nevysvětlených nebo slepých linek, co vlastně nikam nevedou. Nejnápadnějšími jsou návštěva vykoukaného doktora nebo jakákoli příběhová archa démonského tygra doprovázeného tříokou vránou.

Nemluvě o Celine, která slouží jako mateřská figura. Ta dostane tak málo prostoru, že místo milující tetičky tu máme otrávenou ženskou dodržující pravidla. Jak se ona vypořádá s tím, že je Honmoon nakonec zničen a znova obnoven? To vlastně nevíme, jelikož Celin zde doopravdy slouží jako umocňovač emocí a překážka pro svobodné rozhodování. Vůbec nic se nedozvídáme o matce Rumi, ani jejím údajném démonském otci a vše se snaží zatlouct, aby se nic nedostalo na povrch.

Pojďme si ale promluvit na chvilku o Rumi. Co o ní víme? Je to hlavní zpěvačka Huntr/x a naprosto skvěle zpívá, zároveň je lovkyní a je dcerou zpěvačky ze Sun Sisters. Má ale na sobě šrámy. Znamení ostudy démonů. Proč je vlastně má? 

Někdy na začátku vágně zaslechnete, že její tatínek byl démon. A to je celé vysvětlení. V polovině filmu ale Jinuovi řekne, že se jedná o připomínku toho, co je. Jak tedy vytvoření Honmoonu ovlivňuje DNA, mi je stále záhadou, ale aspoň by jí zmizely šrámy. Naštěstí tenhle nesmysl film řeší velmi pěkně a Rumi nakonec přijme i svou démonskou část jako svojí součást. Což ale opět neuvěřitelně podkopává onu základní zápletku. Takže to znamená, že teď je v pohodě být démon a chodit mezi lidmi, nebo je Honmoon stále potřeba, aby démoni, kteří jen tak mimochodem už nejsou pod nadvládou Gwi-my, zůstali zavření v podsvětí? Nemám absolutně zdání.

Ať to vezmu jak to vezmu, nemohu se ubránit pocitu, že tenhle film by si zasloužil několik extra minut navíc jen proto, aby vyřešil tyto nedostatky. Je zde mnoho náznaků, že všechno už bylo někde řečeno, ale prostě to bylo vystřihnuto a zahozeno pryč. Což se bohužel dělo pro docílení maximální délky 100 minut. Kvůli tomu jsme přišli o romantickou scénu u akvárka mezi Rumi a Jinu, jenž měl podtrhnout romantické napětí, několik flashbacků na minulost Celin a mnoho dalších.

Mezi koncepty byly i další písničky, vývoj ostatních členů kapel nebo atletické klání, které ale podle režisérů vůbec nedávalo smysl. Možná, že kdyby Kpop Demon Hunters vyšel jako seriál, tak by vše bylo jinak. Bohužel to se už nedozvíme a můžeme jen a pouze doufat, že druhý film dorazí velmi brzy a osvětlí nám zbytek záhad. A náš názor? Podívejte se rozhodně na film, je doopravdy skvělý jak vizuálem, tak i audiem, ale moc u něj nepřemýšlejte. Prostě si užívejte každou vteřinu a hlavně každou písničku.