V posledních letech je postava Wonder Woman notně využívanou hrdinkou. Máme s ní již dva hollywoodské filmy, i když ten poslední bych ze své paměti nejraději vymazal. Popularita této postavy je ale na tak vysoké úrovni, že nám zde v Česku a na Slovensku vyšlo nemalé množství komiksů. Jednalo se většinou o slušnou mainstreamovou zábavu, i když žádná komiksová sólovka Wonder Woman rozhodně nepatří do zlatého fondu grafických novel.

Poslední vydaná Wonder Woman s podtitulem Mrtvá Země má na první pohled oproti svým knižním předchůdcům největší potenciál. Za prvé komiks vychází pod DC Black Label, tedy temnější odnoží DC Comics, kde se mohou autoři vyřádit tak, jak jim dovolí jejich kreativita. Žádné dílo z Black Labelu totiž nepatří do kánonu, tím pádem mají tvůrci volné pole působnosti a mohou si s populárními hrdiny dělat, co se jím zlíbí. A toho se přesně autor knihy, Daniel Warren Johnson, držel.

Za druhé u nás díky nakladatelství CREW vyšly před Wonder Woman z této temnější edice již tři komiksové knihy a jedna byla lepší než druhá. U mě nejvíce rezonovala Harleen od Stjepana Šejiće, která odvyprávěla příběh Harleen Quinzelové a její přerod v Harley Quinn v duchu toho nejniternějšího atmosférického dramatu, jaký jsme kdy mohli v komiksech spatřit.

Další dvě knihy se věnují Temnému Rytíři, ať už v příběhu Batman: Zatracení nebo Batman: Bílý Rytíř, kdy se ze šíleného Jokera stane vyléčený ochránce zákona, který chce dovést Batmana před spravedlnost. Jak si vedle těchto titulů vede Wonder Woman? Rozhodně nestojí stranou a má co nabídnout.

Naše hrdinka je probuzena skupinou dětských dobrodruhů z několikasetletého spánku a její probuzení vyvolává mnoho otázek. Země, do které se princezna Diana probudí, je úplně jiná než ta, ve které žila předtím po boku Supermana s Batmanem. Princezna z Themysciry se totiž ocitá v postapokalyptické budoucnosti, která si v ničem nezadá s jadernou „madmaxovskou“ pustinou

Zbytky lidstva bojují především o své životy. Vzpomínky na to, co se stalo před stovkami let, se mění spíše na legendy a nikdo už pořádně neví, co za tou zkázou stojí. Neví to ani Diana, která trpí jak amnézií, tak z větší části ztrátou svých schopností. Záhadou zůstávají i ohavná radiací znetvořená stvoření, kterým se říká Haedry. Ty trýzní zbytky lidské společnosti a nutí je být neustále ve střehu. 

Oslabená Diana chce opět pomoci lidské rase postavit se na nohy. A také hledá odpovědi, proč byla staletí mimo hru a co se stalo s její milovanou zemí. Celý příběh připomíná tak trochu Starýho dobrýho Logana (Old Man Logan) od Marka Millera. I přes spoustu společných bodů se obě knihy v mnohém odlišují. Tam, kde je Logan scenáristicky košatější a odkazuje na mnoho hrdinů z Marvel universa, si Johnsonova Wonder Woman drží daleko přímější přístup a ostatních hrdinů využívá mnohem méně.

Když se ale tak stane, tak dokáže šokovat a vyvolat dechberoucí obrazy, které se do vás zaryjí na dlouhou dobu. A o to právě jde! Wonder Woman: Mrtvá Země je syrová a surová podívaná. Občas scénář lehce kulhá na obě nohy a místy si až vtipně pomáhá způsobem, že i taková Deus Ex Machina vedle toho vypadá jako zcela nahodilá nedůležitá událost.

Diana stojí na hraně a hledá poměr mezi její lidskou a božskou stránkou. K celkové atmosféře přispívají i retrospektivní části, ať už z princeznina mládí nebo z dob, kdy šla celá Země do kopru. Trochu mě mrzí, že více prostoru nedostal svět po zkáze jako takové. Takhle to působí divně, jako kdyby se svět na stovky let úplně zastavil a vše se rozběhlo až po náhodném probuzení samotné Wonder Woman.

Mně osobně se líbí i určitá změna, kterou prošla Wonder Woman a její schopnosti. Pozadí oněch nadlidských schopností je perfektní a dodává Dianě nový a zajímavější rozměr. Snad moc neprozradím, když řeknu, že odteď třeba na její neprůstřelné náramky budu koukat úplně jinak. 

Komiks se snaží být v určitých aspektech správně hluboký a jeho devízou jsou vedlejší postavy. Nejsou vůbec černobílé a relativně na pár stránkách dokáží předat celou škálu emocí, které jsou uvěřitelné i pochopitelné. Plasticky naštěstí nepůsobí ani Wonder Woman a její emoce i chování dávají smysl a zajímavě podporují rozkol, který se jí odehrává v hlavě.

Ruku v ruce s přímočarým dějem jde i kresba. O tu se postaral také sám Daniel Warren Johnson a jedná se tak o ne zcela tradiční kombinaci, kdy za celým komiksem stojí jenom jeden tvůrce. Kresba samotná je v dobrém smyslu slova velmi neučesaná, špinavá a nevábná. A to vlastně znamená, že naprosto skvělá a krásná, protože vykresluje svět, který je špinavý a hnusný. Krásně navozuje tíživou a neutěšenou atmosféru grafického románu. Jedno je jisté, tenhle komiks si i díky výtvarné složce s mainstreamem rozhodně nespletete.