V zajetí démonů 3: Kvalitní film, ale slabší horor

Ed a Lorraine Warrenovi se po delší odmlce vrací zpět na hororovou scénu, tentokrát pod režijní taktovkou Michaela Chavese. Snímek V zajetí démonů 3: Na Ďáblův příkaz staví slavnou manželskou dvojici před stěžejní případ jejich kariéry. Talent pro vyšetřování paranormálních jevů se nyní upíná na boj o duši mladého chlapce, který se kvůli spontánnímu rozhodnutí ocitá nejen pod nadvládou děsivé kletby, ale také obvinění z vraždy. Legendární bojovníci s nadpřirozenem tak usedají před soud jako obhájci v případu, který přepsal historii amerického soudnictví.

18. července 1981 Warrenovi zdokumentovali vymýtání ďábla z osmiletého Davida Glatzela. Právě to je okamžik, ve kterém startuje příběh celého snímku. Ten se v tomto ohledu pevně drží šablony předchozích dílů, které diváka hned v úvodní scéně nekompromisně vrhly do akce a usadily ho tak pevně do křesla. Krvavá sprcha, raněný kněz, svěcená voda a zvuk praskajících kostí – to jsou motivy, díky kterým snímek nabírá jistotu, že od něj zejména fanoušci hororového žánru po dobu následujících dvou hodin jen tak neodejdou.

Jedná se ale spíše o rutinní záležitost, nakolik tvůrci do světa hororu bohužel nepřináší nic moc nového, zajímavého nebo skutečně děsivého. Tlusťoch z márnice a pár vybraných jumpscarů sice dokáží způsobit lehkou srdeční arytmii, ale v zásadě snímek verifikuje skutečnost, že duchařské horory představují už tak silně vytěžený koncept, že se všechny klíčové prvky dají snadno předvídat. Jejich recyklace ale vůbec nevadí v momentě, kdy je film označen nálepkou „podle skutečných událostí“.

Kromě zvýšené tolerance s sebou tato nálepka navíc přináší i nepsanou záruku, že výsledná filmová estetika diváka pohladí, dialogy odzbrojí, postavy si získají cenu sympatie a že nic z toho, co má vyděsit, nebude působit komicky. Přesně to jsou aspekty, jimiž vyniká nejen tento, ale i ostatní díly série The Conjuring, která jako značka stále patří mezi to nejlepší, na co se dá v rámci současného hororu podívat. Pokud jde o technické zpracování, třetí díl kráčí ve stopách kvality svých předchůdců, za nimiž stojí James Wan. Záběry vypadají nádherně, jsou dynamické a promyšlené do nejmenších detailů. V kombinaci se skvělými herci, silnou zvukovou základnou a kvalitními efekty jde o prvotřídní audiovizuální koktejl, který si vás podmaní svou atmosférou.

Po příběhové stránce se snímek od zaběhlých konvencí značně odchyluje. Zatímco předchozí případy se z velké části odehrávaly uvnitř jednoho strašidelného domu, zde se citelně více cestuje. Klaustrofobie tedy ustupuje do pozadí na úkor hledání zdroje čarodějnického totemu, pátrání v minulosti či dramatu, jež se odehrává za zdmi střežené věznice. Na jedné straně tak dochází k jakémusi provzdušnění hlavní dějové linky, která tentokrát nesází jen na moment překvapení, ale buduje také poutavou atmosféru externího vyšetřování. Na druhé straně ale dochází k upozadění hlavní záporné postavy, a to je velká škoda. Vede to totiž k absenci strachu z přítomnosti monstra, jež podle mého názoru čítá podstatně větší potenciál, než aby se mu věnoval pouze krátký výstup v okamžiku, kdy už všechno tak nějak končí.

Navzdory tomu si mě snímek ale opravdu získal a hodnotím ho jako důstojné pokračování The Conjuring univerza, které zejména díky technické stránce stojí o několik stupínků výš než spin-offy typu Annabelle (2014). James Wan ale v režisérském křesle zkrátka chybí. Bez jeho přítomnosti totiž vznikla hororová detektivka, která sice umí pracovat s napětím, ale kromě závěrečných titulků s archivními nahrávkami a scény z márnice neobsahuje téměř nic, po čem by se zkušený divák bál v tmavé místnosti zamhouřit oko. Snímek V zajetí démonů 3: Na Ďáblův příkaz je tak v mých očích kvalitní film, ale v porovnání s předchozími částmi trochu slabší horor. Z toho důvodu mu za redakci uděluji 7 bodů z 10, čímž jeho zhlédnutí pořád doporučuji nejen těm, kteří už ve své sbírce mají vyhrazené místo pro další démonický talisman.