Hvězda české akční fantastiky, František Kotleta, během letošního léta přinesl v pořadí druhý román z postupunkového města Praha City. Na rozdíl od prvního Undergroundu, který čtenářům přinesl jednoduchý příběh a na Kotletovy poměry dospělejší vyprávění, je druhý díl s podtitulem Revoluce opět tím šíleně přestřeleným brakem s tunou akce, krve a pro život důležitých lidských orgánů. Ale je to vlastně pro sérii dobrý krok?

Román Underground: Revoluce začíná přibližně půl roku po konci první knihy, a i když se nejedná o přímé pokračování, objevuje se v něm spousta známých postav a propisují se do něj důsledky předešlých událostí.

Hlavní „hrdina“ Petr Vachten je ještě větší troska než kdy dříve, přišel o svou původní práci, musí žít v třísměnném hotelu, nemá prachy a bere jakýkoliv kšeft, který se mu naskytne. Velkou změnou však prošlo i město a jeho obyvatelé. Po dlouhých letech se totiž chystají volby, které město Praha City uvrhnou do chaosu. V ulici Pod Lipami vzniká revolucionářská milice, digitální čarodějky nahradil šílený Digitální mesiáš a všechny známé korporace se začínají rozpadat. A co je vůbec nejhorší, v rádiích zní remixované skladby Hany Zagorové.

Bývalý detektiv Petr Vachten na všechny tyhle problémy kašle, má totiž jinou práci. Ve městě začne řádit sériový vrah s přezdívkou Zodiak, který vraždí nejen vysoko postavené zaměstnance korporací, ale i ty nejobyčejnější trosky z ulice. A právě Vachten bude pro Lotu Dejčrovou, majitelku korporace VEP, vraždy vyšetřovat.

Jak jste mohli z nastínění příběhu vypozorovat, Underground se ve druhém románu žánrově a příběhově neposunul ani o píď. Kotleta čtenářům opět předkládá klasickou napínavou detektivní zápletku o vrahovi, který terorizuje město, a o detektivovi s opravdu nízkou morálkou. V případě druhého dílu ale platí to samé, co u toho prvního. František Kotleta dokáže i z neoriginální zápletky udělat originální, a to nejen díky příběhovému pozadí v podobě politické a náboženské války, ale hlavně díky jeho zábavnému, nekorektnímu a přímočarému vyprávění.

Tentokrát ale Kotleta značně přitvrdil. Až jsme si občas říkali, že je toho trochu moc. První Underground se akcí, sexuálními scénami, nekorektním humorem a celkovým tempem vyprávění držel značně při zemi. Naopak pokračování nabízí nahláškovanou, napínavou a akční jízdu od začátku až do konce, vyprávění šlape v maximální tempu a čtenář se nestihne ani chvilku nudit. Jen těch narážek na náš svět je občas trochu moc. Ze začátku se každému vtipu o naší současné politice či o socialistické populární hudbě budete smát, ale ke konci příběhu vás některé vtípky hlavního hrdiny značně omrzí.

Hlavní postava, detektiv Petr Vachten, je ale stále tím perfektním mrzutým antihrdinou, kterého si všichni ihned zamilují. Kotleta dal však prostor i vedlejším postavám. Čtenáři tak mají možnost seznámit se s osudy nových postav a lépe poznat ty z minulého dílu, například digitální čarodějku Fay či Karla Adama, zatrpklého majora místní policie.

Proces kreslení obálky

Minulému dílu jsme trochu vyčítali nedostatek informací o světě jako takovém. Celý příběh se odehrával jen v Praha City a narážek na válku, která vedla ke zničení většiny míst na planetě, bylo poskrovnu. Nechceme tvrdit, že Underground: Revoluce tuto malou chybku nějak extra opravil, ale rozhodně se o světě knihy dozvíte víc, a to nejen z dialogů, ale i ze samotného dění. V Undergroundu se totiž čtenáři podívají i do jiné lokality, než jsou ulice šíleného města Praha City.

Přestože druhý Underground nabízí fanouškům série mnoho věcí navíc, rozhodně se nejedná o žádnou revoluci, která by mohla odpovídat samotnému podtitulu. Román Underground: Revoluce není bezchybný, ale rozhodně je o kousek lepší než jeho rok starý kolega. Pokud tedy patříte mezi čtenáře původní knihy nebo mezi fanoušky české akční fantastiky, nový postupunkový román Františka Kotlety vám můžeme doporučit na osm bodů z deseti.