UPOZORNĚNÍ: Recenze může obsahovat důležité spoilery týkající se původního komiksu Superman: Rudá hvězda.

Slovy nemůžu vyjádřit, jak moc jsem se těšil na filmové zpracování Red Son, jedné z mých nejoblíbenějších alternativních komiksových sérií vůbec. Upoutávka vypadala opravdu povedeně a první recenze film chválily. Jenže to jsem ještě netušil, jak hodně recenzenti nepochopili myšlenku předlohy a jak moc se liší od finálního produktu.

Neberte mě špatně, rozhodně nepatřím mezi ty lidi, kteří volají po jedna ku jedné adaptaci knížek, nebo komiksů, protože zkrátka ne vše, co funguje na stránkách grafických novel může dobře fungovat i na stříbrném plátně, nebo v tomto případě přímo na disku. Ale nejdříve si pojďme říct něco pozitivního. Animace samotná sice není nejdetailnější, ale velmi věrná předloze a stylu ostatních animovaných filmů od DC. Pokud nevíte, DC se totiž ještě před vytvořením hraného filmového universa věnovala animovanému universu, jehož kvalita různorodě klesala a stoupala. Každopádně na poměry filmu, který nejde do kin, jde o lepší průměr.

Atmosféru dotváří skvělá hudba, která vyzdvihne dramatické i akční pasáže. Ale co vás nejvíce uchopí, je samotný dabing. Anglický dabing je zkrátka výborný. Supermana dabuje Jason Isaacs, jehož hlas můžete znát dokonce i z několika her, jako je Castelvania: Lords of Shadow 2, ale hlavně seriálu Star Wars Rebelové. Zahrál si dokonce ve Star Trek Discovery. Lexe Luthora svým hlasem oživil Diedrich Bader, jehož jméno určitě neznáte, ale jeho šílený obličej se objevil v nejedné komedii.

Co ale snižuje samotné hodnocení filmu, a hlavně u fanoušků? Původní série nabízela unikátní pohled na situaci, kdy Superman je součástí Sovětského svazu a snaží se balancovat na hraně dobra a socialismu. Na druhé straně jsme zde měli Lexe Luthora, který se později stal prezidentem Spojených států amerických. Krom souboje ideologií jsme zde měli i spor dvou velmi odlišných postav. Děj poukazoval klady i zápory nejrůznějších ideologií, takže jste přesně nevěděli, komu máte fandit. Batman fungoval jakožto vůdce odporu, Wonder Woman stejně jako vy balancovala mezi tím, jestli má mít ráda Supermana nebo ne, a Brainiac se snažil z pozadí vše ovládat. Do toho zde byl americký klon Supermana, Green Corp. a spousta padouchů z Fantomovy zóny.

Film je ale velmi odlišný. Například setkání Supermana a Lois Lane. V originále ji zachrání před pádem loga Daily Planet. Zde zachrání Superman partu lidí a prohlásí „Our soul desire is peace and equality among all men.“ (v angličtině se používá men, jako označení pro lidstvo) A Lois se náhodou objeví v chumlu a odvětí „and what about women?“ Zde začínají všechny problémy. Z něčeho objektivního se stává film o feminismu a vše ke konci působí jako óda na demokracii a Spojené státy americké. Komiksová série končí obětí Supermana a vznikem nové ideologie, která propojuje demokracii, technokracii a socialismus. Film končí velkou oslavou, jak opět Spojené státy zachránili svět.

Konec je tak zpackaný, že zde chybí pohřeb Luthora, zde vyměněn za jeho proslov, na kterém se po několika letech objeví Superman v přestrojení, které připomíná Clark Kenta a hlavně největší prvek samotného komiksu. V něm totiž není planeta Krypton a původ Supermana je neznámý. Na konci se ale dozvídáme, že v daleké budoucnosti dochází ke globální katastrofě a potomek Lexe Luthora posílá do dvacátého století svého jediného potomka, jehož jméno je Kal-El. Přesně tak, Superman je zde dávným potomkem Lexe Luthora, čímž se celý kruh krásně uzavírá, kde nebýt Supermana, tak nevznikne následně ideologie, jež spasí svět. To ale není jediná scéna, která zde chybí. Velký souboj mezi Supermanem, Green Corp., Wonder Woman, Amazonkami a největšími padouchy (Chemo, Doomsday, Parasite, Satanus...), kteří byli vypuštěni z Fantomovy zóny, je zredukován na krátký souboj Supermana s Green Corp. a jedním dialogem s Wonder Woman.

Celé povstání v Sovětském svazu, které je vyvoláno smrtí Batmana, je také zahozeno. Dokonce byl nesmyslně změněn i souboj mezi Supermanem a jeho klonem Superior Manem, který je v podstatě Bizzaro. V předloze se při jejich souboji aktivují jaderné hlavice v Londýně a klon Superior Man se obětuje, aby se poukázalo, že v Supermanovi se skrývá dobrota. Šlo o razantní změnu v tom, jak jsme jako čtenáři vnímali postavu. Zde zkrátka Lex dodá Superiorovi tolik energie, že nakonec umře. Tyhle změny spolu s tím, že Wonder Woman je nyní lesbička, takže její vztah se Supermanem nedává moc smysl, a dalšími změnami dělá z výborného díla plochý superhrdinský příběh, kde největšími hrdiny jsou feministky a demokracie.

Ve filmu je ovšem jedna dobrá změna a tj. smrt Stalina. V originále zde máme zbytečně komplikovanou dějovou linii o jeho atentátu. Zde ho zabije sám Superman, čímž ještě více rezonuje jeho zklamání, když zjistí, že se mu celý život lhalo. To ale nezachrání celý film, který je čistý průměr, na který se pokusí fanoušci co nejrychleji zapomenout a spíše se vrátí k původnímu komiksu. Superman: Red Son si odnáší pět bodů z deseti, a to pouze za hudbu, dabing a povedené animace, bez nichž by tento film byl čistý cashgrab.