Široká veřejnost normálně nerozezná režiséra během sledování filmu. Výjimečně si obyčejný milovník filmů řekne „počkat, tenhle styl vyprávění a příběhu používá Fincher, nebo Edgar Wright“. Jenže i tak existuje režisér, který nevytváří jednoduché příběhy, ale přesto jeho filmy sleduje široké obecenstvo a jeho tvorbu pozná téměř každý.

Christopher Nolan. Ať už se bavíme o jeho filmech, které se silně točí kolem nelineárního vyprávění a jednoduchých kamerových záběrů, jež jsou silně na něco zaměřené, ale nejsou šíleně nakloněné, zbarvené nebo zbytečně dlouhé. Jeho tvorbu téměř každý pozná, i když se během jeho let vyvinula.

Největší posunem v jeho kariéře bylo přesunutí na IMAX formát, protože začal používat „dolly shot“, delší záběry a kameru posunul o něco níže, aby nebyla konstantně zaměřená na oči. IMAX záběry jsou mnohem vyšší, což umožňuje nové způsoby, jak natáčet a vyprávět šílené příběhy, které Nolan tak moc miluje. A TENET je další obrovský krok v jeho kariéře, kdy kombinuje zkušenosti z Batman trilogie s jeho přístupy ze začátku kariéry.

Předtím, než se proto dostanu k recenzi filmu samotného, tak pokud chcete jít na film do kina, protože ten drahý popcorn za to zkrátka stojí, zajděte si ideálně do IMAXu. Protože film byl pro to natočen a v klasickém kinosálu zkrátka nebudete mít možnost zhlédnout snímek tak, jak si ho sám režisér představoval.

Z děje zde nic podstatného nevyzradím, takže se nemusíte bát. Zmíním pouze základní informace, které bylo možné vidět v upoutávkách nebo si přečíst v synopsi filmu. V budoucnosti totiž přišli se strojem, který dokáže invertovat částice tak, aby šli proti času. Jak ale postupně se střetává invertovaný a v naších očích normální čas, dochází ke kolapsu, který je potřeba zarazit.

Je to složitější, než se na první pohled zdá, ale jak zmiňuje jedna postava ve filmu „nepřemýšlej nad tím. Musíš to prožít!“ Tyto dvě věty na začátku filmu mi kompletně změnily pohled, jakým jsem film začal vnímat. Pohodlněji jsem se usadil, a místo šíleného přemýšlení jsem se nechal vézt scénáristou, režisérem a kameramanem. Protože jak se posouvá a komplikuje děj samotný, mění se i styl, jak je film natočený.

Tato výborně zpracovaná dynamika zaručí, že se budete celou dobu bavit, protože nenastane moment, kdy byste se nudili. Na konci filmu tak pochopíte neskutečně komplikované věci, protože se příjemně na sebe nabalují. Celý zážitek umocňuje soundtrack, jenž měl na starosti Ludwig Göransson, jehož tvorbu můžete znát ze seriálu Zpátky do školy nebo Mandalorian, ale i z filmů jako jsou Trollové nebo Black Panther. Sama hudební složka je totiž mnohdy invertovaná, což není sice nic neobvyklého, jenže způsob, jakým je doladěna do poslední noty, utváří něco opravdu jedinečného.

Nesmíme ani opominout herce samotné. Robert Pattinson opět dokazuje, že Stmívání byla jedna velká chyba a zkrátka patří mezi nejlepší herce současnosti. Pokud jste tedy neviděli Maják nebo Dobrý časy, rozhodně to napravte a věřte mi, budete na něj hned nahlížet jinak. John David Washington je akčnější a více ironická verze Jamese Bonda a role Protagonisty působí, jako by byla psaná přímo na něj. Elizabeth Debicki má překvapivě větší roli, než se mohlo zdát, ale chopila se jí výborně. Takhle bych mohl pokračovat dál a dál, ale určitě jste již pochopili, že hercům zkrátka nemám co vytknout.

Takhle by se film mohl zdát jako téměř dokonalý, jenže já musím v recenzi pokračovat a zde bohužel přijde kámen úrazu. A to je scénář. Konkrétně malinké pasáže, které úplně nepomáhají filmu samotnému. Byl jsem překvapen, kolik klišé se filmu nachází, což akorát narušuje tu komplexnost a promyšlenost. Hlavně poslední věta filmu působí jako pěst na okno a v sále jsem nebyl jediný, kdo si řekl „oh cmoon“.

Před nějakou větší akcí najdeme scény, kdy postavy probírají svůj plán a vidíme, jak se prochází po ulici nebo jedou autobusem. Prostřihy mezi těmito scénami nejsou problém samotný, ale scénář jo, protože mezi scénami uběhne ve filmu například pět minut, ale jejich konverzace se nijak nepohnula? Působí to místy, jako by vám bylo něco zatajeno a některé diváky to může zmást. 

TENET je unikátní film, ať už svým vyprávěním nebo způsobem zpracování. Nejde o bezchybný film, ale o jedinečný zážitek, který zkrátka doporučuji všem zažít. Pokud se bojíte, že příběh je moc komplikovaný, tak vás musím uklidnit. Vše se postupně vyvíjí, a i když během sledování budete na mobilu, stále se budete chytat, co se děje a dvě a půl hodiny vám utečou velmi rychle.