Dopis pro krále z pera spisovatelky Tonke Dragt se už dnes řadí mezi klasiku fantasy pro mládež. Proto není divu, že se k nám po letech, kdy vyšla vlažně přijatá filmová adaptace, dostává šestidílná seriálová adaptace s pořádnou výpravou a rozpočtem. A hádejte, kdo si ji vzal na starosti? Ono to hádání zase není tak těžké. Skutečně se totiž zdá, že se s fantasy seriály na Netflixu doslova roztrhl pytel.

Jak tedy dopadl jeho nejnovější projekt? Inu, všelijak. A možná bych vám v tuto chvíli doporučil, abyste se na ten seriál nedívali vůbec.

Jenže tak horké to zase nebude. A proto raději začneme u pozitiv této nové série. Ta se rozhodla předlohu uchopit poněkud volněji a do jisté míry se jí to celkem slušně daří. Minimálně ze začátku si proto budete příběh, který si pro vás scénáristé připravili, užívat.

Seznámíte se s neprůbojným Tiurim, který se snaží stát rytířem, zatímco se tajně schyluje k válce, která by mohla otřást základy království Dagonaut a Unauwen. Mladý hrdina se však do celého konfliktu nevědomky zapojí, když pomůže Černému rytíři s bílým štítem a slíbí doručit dopis, který může vše změnit.

Především úvod celého seriálu má skvělý náběh, který si seriál jakž takž drží až do své poloviny, kdy přichází prudký pád. Tím však rozhodně nezahazuji některé pozdější pasáže, jako jsou například výborná konverzační pásma nebo intimnější momenty, kdy se divák zaměří jen na jednu postavu.

Dopis pro krále se navíc pyšní i skvělou výpravou, která je pro zvolený žánr téměř nutností. Mimo jiné se natáčelo i na Novém Zélandu, a tak vám seriál se zelenajícími se pahorky a mohutnými vrcholy hned několikrát připomene jinou, „prstenovou“ fantasy.

Zajímavost: Věděli jste, že se na seriálu pracovalo i na území České republiky? V Dopisu pro krále totiž najdete hned několik českých hradů a památek. Například hrad Kost, Křivoklát, Pernštejn a mnoho dalších.

Ocenit také musíme moc pěkné kostýmy, zbroj a meče. Jednu věc totiž umí seriál na jedničku. V prvních minutách na vás dýchne středověkou atmosférou, jež by se tady dala krájet, a už vás nepustí. Najdete tu trhy s vyřvávajícími babkami, prosluněná náměstíčka, ale i špinavé uličky plné sra... No, však víte. Zkrátka a dobře to tehdy ti lidé vůbec neměli lehké.

Problém Dopisu pro krále ale spočívá v jeho polovičatosti, která s postupem času ubíjí přednosti seriálu. Slušně rozjetou linku tak naboří naprosto zbytečné dialogy, které postrádají smysl a logiku. A také příliv pitomých vtípků, při kterých budete co chvíli mlátit hlavou do stolu. Ano, nabízí se argument, že seriál je stejně jako kniha určen především dětem. To ale neospravedlňuje fakt, že na mnoha místech působí, jako by byl sešit horkou jehlou.

Do děje navíc vstupují postavy, které mohli tvůrci klidně vynechat a nic by se nestalo. A hlavní padouch, který měl být loutkářem tajemného spiknutí, ve výsledku působí jako bezcharakterní kouzelnický učeň, kterého by ledacos naučil i Mrakoplaš. Ano, i ta trocha magie se tady najde. Jen nečekejte žádné CGI zázraky. Třeba taková jízda v zasněžených horách je vyloženě odporná.

To ale není všechno. Bojové scény mnohdy postrádají šťávu a seriál vlastně celkově nedokáže diváka vtáhnout do akce. Kdo je na vině, se můžeme jenom dohadovat. Za mě je tím největším zklamáním postava Tiuriho, které schází vývoj a nějaký hlubší charakter. Což je o to smutnější, když si tuto postavu zahrál herec, jenž nedávno zazářil v jiné fantasy – His Dark Materials. To ale naštěstí maličko napravuje Andy Serkis, který se v seriálu také mihne. A to dost komickým a osobitým způsobem.

Paradoxně tak největším hrdinou zůstává kůň Ardanwen, který vždycky zázračně přiběhne, aby zachránil situaci. Tohle mimochodem neberu jako pozitivum, ale jako dost nešťastné pojítko, které slepuje už tak dost chatrnou dějovou linku.

Dopis pro krále by tedy mohl předznamenat, kam se ubere fantasy větev tvorby Netflixu. A tahle představa nás upřímně děsí. Protože Dopis pro krále postrádá klíčový prvek každé pořádné fantasy. Chybí tu ta epika, ta heroická šíře, která by vás nutila ten seriál hltat po lžících. To tu prostě není. Možná i proto, že seriál zahodil dvornost a nahradil ji dost levnými dialogy a šíleně plochou sestavou postav. A nebo proto, že teď Netflix dělá jeden seriál za druhým, což se začíná projevovat na jejich kvalitě.

Pokud tedy máte rádi fantasy, proč raději nesáhnout po mnohem lepším Zaklínači? Nebo se nevrátit ke kořenům s Pánem prstenů? U nich totiž svůj čas rozhodně nepromarníte. Jestliže vás ale láká středověk s nepříjemnou pachutí zklamání, na Dopis pro krále se podívejte. Na vlastní riziko, ovšem.