Prostředí Arkhamu a obecně Cthulhu mýtu je hráčům deskových her důvěrně známé. Jedná se o propracované a bohaté univerzum, které může hráčům nabídnout tísnivě hororovou atmosféru. Navíc snadno potěší znalce Lovecrafta, kdy samotný mýtus je dostatečně neurčitý, takže se s ním dá nakládat relativně volně. A přitom nenarušit význam jednotlivých monster.

Hráči se tak mohou s těmito bytostmi potkávat ve hrách jako Arkham Horror. A to hned v několika edicích: Nevyzpytatelní, Temné znamení, variace na Pandemic v podobě Pandemic: Reign of Cthulhu, Eldritch Horror, Panství hrůzy, několik karetních her a mnoho dalších. Tuto deskoherní rodinu nově rozšířila hra Cthulhu: I smrt může zemřít.

Navzdory silné konkurenci může i tato desková hra ledacos nabídnout i držitelům dalších her z tohoto univerza. Cthulhu: I smrt může zemřít nabízí pořádný ameritrashový zážitek. Krom toho, že o hře do jisté míry rozhoduje náhoda v podobě kostek a balíčku karet mýtů, tak přináší velmi silný a atmosférický zážitek.

O co tedy jde? Hráči vyberou scénář, který budou hrát. Ten přináší jak mapové dílky, tak monstra v lokacích a karty mýtů. K tomu se vybere jeden z možných pradávných, ten přidá nejen sám sebe, ale také svá unikátní monstra a karty mýtů.

Hráči hrají za vyšetřovatele s nejrůznějšími dovednostmi, budou tak čelit právě kombinaci vybraného scénáře.

V případě totožného výběru všech variabilních částí může být hra i tak dost rozdílná. A to pokud hráči volí rozdílná rozhodnutí, plus karty mýtů přichází v jiném pořadí. Nicméně pouhá změna některého z elementů přidá dostatek variability, aby neomrzelo hrát hru opakovaně.

Základní krabice obsahuje dvě děsivá monstra z tohoto univerza. A to konkrétně samotného mrtvého potopeného boha Cthulhu a poté jeho nevlastního bratra Hastura. Dále je v krabici možné nalézt rovnou šest scénářů, vyšetřovatelů zas rovnou deset, přičemž hra je koncipována pro jednoho až pět hráčů.

Každý z vyšetřovatelů má tři schopnosti. Dvě mohou být mezi různými vyšetřovateli stejné, jedna je zcela unikátní. Statistiky jsou také tři, jedná se o zdraví, o strach a o příčetnost.

U zdraví není třeba hledat žádné složitosti, pakliže o něj vyšetřovatel přijde, umírá. Strach umožňuje napnout síly a některé z hodů přehodit. S příčetností se ale pracuje velmi zajímavě. Jak ukazatel stoupá, tak se vyšetřovatel stává schopnějším, nicméně po dosažení maximální hodnoty hrdina zešílí, v rámci čehož pak umírá.

Každý z scénářů se dá vyhrát nejprve tak, že je přerušen rituál. Následně je poražen zvolený pradávný. Ten má několik fází, lze se tak připravit na epické zápasy o holý život a příčetnost.

Pokud hráči zemřou, případně se budou po mapě potloukat moc dlouho, tak prohrají. Jeden scénář by podle informaci na krabici měla zabrat nějakých devadesát, případně až sto dvacet minut.

Pokud by to nestačilo, tak rovnou v den vydání jsou dostupné dvě další rozšíření v podobě dvou pradávných. První je Shub-Niggurath, známá též jako Černá koza z lesů s tisícem mladých, a druhým je Yog-Sothoth, který je znám jako držitel zakázaných vědomostí.

V krabici je velké množství nejrůznějších figurek, což dodává atmosférickému zážitku, plus umožní tak lépe se vcítit do herního zážitku, kdy vyšetřovatelé na kraji šílenství bojují s pradávným zlem ve snaze zabránit vlastní mysli ve zhroucení. Tedy lépe se vcítit do pocitů, které vyvolávají povídky H. P. Lovecrafta.

Vydání doprovázel jeden malý vtip vydavatelství. Kdysi při oznámení plánu vydat tuto hru česky si lidé z vydavatelství udělali srandu z překladu. O Cthulhu: Death may die prohlásili, že se chystá překlad tohoto díla, přičemž pravděpodobně se v českém nákladu setkáme s názvem Cthulhu: Smrt květen kostka. Tento vtip žil v komunitě tak dlouho, až se vydavatelství REXhry rozhodlo jej dotáhnout do konce, přičemž vytvořilo tak samolepky s tímto názvem, kterými je možné oficiální název přelepit. Jestli budou přelepky dostupné i v budoucnu, v to lze pouze doufat.