Dramatická série Hra na oliheň (v originále Squid Game) se po celém světě dostává na přední příčku sledovanosti na kartě Netflixu, to však působí značné problémy zejména v zemi jejího původu. Jihokorejský poskytovatel vysokorychlostních internetových služeb SK Broadband žaluje americkou streamovací platformu kvůli rapidnímu nárůstu datového toku, a to především v souvislosti se streamováním nedávno publikované přehlídky brutality, jež drsným způsobem odkazuje na populární dětské hry. Netflix podle agentury Reuters požadavek zváží.

K samotné žalobě přistoupil jihokorejský správce internetu poté, co soud v Soulu prohlásil, že by bylo „rozumné“, aby Netflix něco za užívání internetových služeb jejich poskytovateli zaplatil. Několik jihokorejských zákonodárců se navíc vyslovilo důrazně proti dodavatelům obsahu, kteří za nadměrné využívání sítě neposkytují jejím zřizovatelům finanční kompenzaci, a to navzdory generování výbušného objemu dat. Netflix uvedl, že posoudí tvrzení společnosti SK, a že bude hledat dialog a prozkoumávat způsoby, jak v mezičase s poskytovatelem internetu spolupracovat tak, aby se minimalizovaly dopady na koncové příjemce obsahu.

Popularita úspěšné jihokorejské série a dalších zástupců nabídky pořadů podtrhla postavení Netflixu coby druhého největšího generátoru datového provozu v zemi, a to hned po YouTube od Googlu. Oba giganti jsou ale podle vedení SK zároveň jediní, kdo neplatí žádné poplatky za nadměrné využívání lokální sítě, což další poskytovatelé obsahu – jako například Amazon, Apple a Facebook – platí. V září 2021 se přitom datový provoz Netflixu v porovnání s květnem 2018 znásobil 24krát, a to především díky úspěchu korejských produkcí stojících za Hrou na oliheň a Dezertérem (v originále D.P.). Netflix nyní v zemi zpracovává přibližně 1,2 bilionu bitů dat za sekundu.

Soudní spory nejsou mezi těmito společnostmi žádnou novinkou. SK zažalovala Netflix kvůli neplacení poplatků už před třemi lety. Streamovací platforma chtěla vloni pro změnu soudně řešit, zda skutečně musí platit správci internetu za obsah, který poskytuje. Argumentovala tím, že její povinnosti vůči třetím stranám končí ve chvíli, kdy obsah vytvoří a zpřístupní. Zmínila také, že poskytování obsahu v internetovém světě je podle soudních dokumentů „z principu zdarma“. SK přitom za rok 2020 vyčíslila dluh Netflixu na 27,2 miliardy wonů (22,9 milionů USD).