Cyberpunk 2077 se vrátí jako desková hra o válce gangů

Dnes se pravděpodobně najde jen málo lidí znalých popkultury, kterým by pojem kyberpunk byl zcela cizí. O to víc, když ke konci roku 2020 vyšla od CD Project Red hra Cyberpunk 2077. Start této herní série nebyl nejšťastnější, pro mnoho lidí se po několikerém odkladu jednalo o zklamání, jiní si zas hru nemohli vynachválit. Očekávání byla tehdy velmi vysoká, protože předchozí hra studia Zaklínač 3 Divoký hon byla úspěchem fenomenálním. Není proto divu, že s touto novou značkou mělo studio velké plány, ale nešťastný start mnoho z nich pozdržel. Ať je však názor na videohru jaký chce, nelze upřít, že se jedná o skutečně velkou značku.

Kyberpunk se jako subžánr sci-fi začal utvářet někdy v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století. Teprve román Neuromancer (1984) od spisovatele Williama Gibsona ustanovil jeho dostatečnou podobu, jakou známe dodnes. Dystopický svět plný technologie implementované přímo do lidského těla, korporace tak mocné, že nahrazují vlády, nebo rozmach drog a kriminality. To jsou nejčastěji se opakující motivy v kyberpunkových dílech.

Jedním z těch známějších univerz tohoto žánru je nepochybně Cyberpunk 2020, který byl vymyšlen Mikem Pondsmithem a vydán R. Talsorian Games roku 1988. Jednalo se o hru na hrdiny, tedy obdobu her jako Dračí doupě (1990) a Jeskyně a draci (1974). Tento propracovaný svět byl různými moduly rozšiřován, přičemž kromě historie samotného Night City, které fungovalo jako středobod dění, se rozvíjela i alternativní historie tohoto světa. Do roku 1990 byla fiktivní historie totožná s tou reálnou, od tohoto roku se však ta fiktivní začala ubírat jiným směrem a byla prozkoumána až někdy do roku 2045.

CD Projekt Red si tento svět vyhlédlo pro svou hru a vytvořil spolu s Mikem Pondsmithem další vývoj světa až do roku 2077, jak již název hry napovídá. Že má vývojářské studio s tímto světem stále velké plány dokazuje jak nedávno oznámený seriál Edgerunners, který se má objevit na platformě Netflix, tak i spuštění kickstarterové kampaně na deskovou hru vydavatelstvím CMON.

Toto vydavatelství deskových her již dříve oznámilo karetní hru Cyberpunk 2077: Afterlife – The Card Game, ale její vývoj nebyl příliš úspěšný. Samotný designer Eric M. Lang nebyl s hrou natolik spokojen, že celý koncept zahodil a chtěl vytvořit něco nového. Deskovka Cyberpunk Gangs of Night City sice byla oznámena již minulý rok, ale teprve nedávno se oznámila kickstarterová kampaň, přičemž v úterý 21. 6. 2022 byla zahájena. Díky tomu již víme, co můžeme od deskoherní podoby tohoto světa očekávat.

Pod hrou jsou podepsáni rovnou čtyři designéři. U tak velkých firem, kterou CMON rozhodně je, není vyšší počet tvůrců deskových her něčím ojedinělým. Přesto je to jedna z věcí, co může budit obavy.

Prvním jménem je samozřejmě Eric M. Lang, který je krom předchozího pokusu o karetní zpodobnění Night City podepsán i pod tituly jako Chaos in the Old World, Bloodborne, případně pod trilogií Blood Rage: Soumrak bohů, Rising Sun, Ankh Bohové Egypta. Tento designér však v průběhu vývoje nejen Cyberpunku vydavatelství CMON opustil. Jeho stopa je však v designu hry velmi znatelná.

Dalším designérem je Andrea Chiarvesio, jenž je podepsaný pod hrami jako Marvel United a pod mnoha rozšířeními k této hře, dále lze jeho jméno najít jak u různých iterací Munchkinů, tak i u předchozího pokusu vytvoření karetní verze Cyberpunku.

Francesco Rugerfred Sedda se podílel především na rozšířeních k Marvel United.

Posledním designérem je Alexio Schneeberger, který za sebou nemá zatím vydané tituly, ale krom Cyberpunku pracuje na několika dalších, přičemž vydavatelství mu evidentně věří.

Pod taktovkou této čtveřice vznikla hra, která na první pohled vypadá jako asymetrický area-control, který velice silně čerpá z licence počítačové hry.

Prohlášení CMONu jdou trochu dál, hru označují nejen za ,,něco jiného než area-control" s příběhem, ale také jako to nejkomplexnější, co kdy vydali. Ač se jedná spíše o marketingová prohlášení, hra vypadá poměrně přehledně a s příjemnou mírou komplexity. Takové hry jako Rising Sun a Ankh: Bohové Egypta by mohly deskoherní podobě cyberpunku v tomto směru konkurovat. Hra spíše připomíná nejstaršího zástupce z této trilogie jménem Blood Rage.

Cyberpunk Gangs of Night City bude hrou pro jednoho až čtyři hráče, z nichž každý bude představovat jeden ze čtyř gangů. Mapa zobrazující Night City je převzata z videoherní podoby a je rozdělena na šest čtvrtí. Pro typického představitele hry o kontrole území by to bylo málo, nicméně herní design tomuto skromnému množství oblastí na mapě nahrává.

Prvním zástupcem hratelných představitelů zločineckého podsvětí jsou Tygří spáry. Tato zločinecká skupina ve světě Cyberpunku 2077 představuje zástupce yakuzy. Jedná se v současnosti, tedy v roce 2077, o největší gang v Night City a jeho zástupci jsou rozpoznatelní jak díky asijské tématice, tak i východoasijským tetováním. V deskové hře mají schopnost být velmi agresivní v boji, protože pokud nějakou jednotku během pouliční přestřelky ztratí, tak ji mohou jako pomstu do boje se stejným protivníkem opět nasadit.

Dalším zástupcem hratelné frakce jsou Maelstrom. Tento násilný gang si vyloženě libuje ve vylepšování lidského těla, přičemž tyto kybernetické úpravy dotahují daleko za přijatelnou hranici, alespoň tedy z pohledu zbytku společnosti. To reflektuje i jejich schopnost. Hráči mohou během hry získávat karty vylepšení vždy líznutím dvou karet a výběrem jedné z nich. Hráč hrající za Maelstorm se při tomto kroku podívá na jednu kartu navíc.

Předposlední frakcí jsou španělsky vyhlížející Valentinos, jejichž doménou je černý trh. Mohou si tak jednu z možných karet příležitosti uložit do osobního prostoru, odsud ji mohou pouze oni samotní koupit a použít. Jinak hráči mohou tyto karty získávat ze společné nabídky.

Posledním gangem jsou nechvalně proslulí Voodoo Boys, kteří jsou známí pro své hackovací schopnosti. Herně je to reprezentováno možným přehozem kostek, pokud se pokus o prolomení kybernetických ochran sítě nezdaří. Získávání informací ze sítě je také jediná mechanika, která hod kostkami využívá.

Samotná hra má poměrně jednoduchá pravidla. Každý z hráčů má k dispozici celkem šest žetonů akcí a tři typy jednotek.

První typ jednotek se nazývá Solo a představují hrubou sílu. Pokud se pohnou, mohou iniciovat pouliční přestřelku, hodí se tak k ovládání, případně dobývání území.

Techs vyvolávají drony a umožňují tak získat převahu v ovládání nějakého z území. Drony se totiž přičítají k počtu jednotek ovládajících území. Také mohou obsazovat body zájmu, díky tomu mohou nakupovat vylepšení z černého trhu, případně další postavy nazvané edgerunners. Tito žoldáci mají zvláštní schopnosti a rozšiřují armády jednotlivých hráčů. Maximální počet dostupných žoldáků pro každého hráče jsou tři. Jejich správné využití může být pro výhru rozhodující.

Posledním typem jednotek jsou Netrunneři. Tito hackeři umožňují hackovat jak korporace a získávat tak výhodu, tak soupeře a snižovat tak jejich manévrovatelnost pomocí odhazování karet z protihráčovi ruky.

Hráč během svého kola vykoná jednu až dvě akce za své žetony. Každý z žetonů představuje jednu z možných akcí. Tři žetony jsou přiřazeny výše zmíněným jednotkám a představují jejich pohyb a spuštění jejich schopností. Tedy boj, nákup a hackování.

Další dva žetony akcí představují postavení skrýše nebo zisk bojové karty v podobě líznutí dvou a ponechání jedné.

Poslední ze šesti žetonů akcí je univerzální a lze jej použít jako jakoukoliv jinou akci.

Jak již bylo řečeno, souboj je vázán na jednotky Solo. Prvním krokem souboje je vyhnání jednotek z bodů zájmu, poté se strhne pouliční přestřelka. Počet jednotek je irelevantní, s ohledem na kybernetická vylepšení na počtu jedinců až tolik nesejde, záleží pouze na zahraných bojových kartách. Všichni účastní hráči vytáhnou z ruky jednu bojovou kartu dle své volby a najednou je odhalí. Po započtení síly a efektů ztratí ten co prohrál jednu jednotku a výherce získá jeden bod. Karty jsou dostatečně kreativní, aby mohl hráč chtít třeba prohrát pro zisk benefitů. Nejen tím připomíná Cyberpunk: Gangs of Night City již zmíněnou deskovou hru Blood Rage. Jak moc je ale možné hrát na prohru se ukáže až poté, co budou všechny karty dostupné k nastudování.

Další akcí, vyjma užití žetonů pro akci, je jejich vrácení zpět do zásoby. K tomu se váže i verbování jednotek na mapu.

Každé z území poskytuje několik surovin. Hráč může na konci tahu jednu z těchto surovinu získat za přítomnost. Chce-li všechny suroviny, musí na daném území dominovat.

Jak je vidět, hra je sice area-control, ale pojímá tuto mechaniku trochu jinak. Hráči se mohou na mapě proplétat a budou získávat jak výhody, tak nové jednotky a vylepšení, hlavní cestou k vítězství bude správné načasování.

K tomuto základnímu náhledu na pravidla je třeba připočíst i příběh. Ukázka hry, která je součástí aktuální kampaně, je pouze výuková hra bez tohoto rozšíření pravidel. Nicméně právě tato část má být tím něčím, co hru zcela povznáší nad konkurenci. Příběhy mají přinášet nové způsoby výhry, ale i zcela měnit pravidla hry, v základní hře by měly být rovnou čtyři.

Součástí kickstarterové kampaně jsou samozřejmě i různé milníky za vybrané částky a bonusy za podpoření. Zde se jedná především o velkou zásobu Edgerunnerů, velmi často těch, které je možné znát z videoherní adaptace. Ale i v základní hře se jedná o samé známé tváře. Můžeme se tak těšit na Jackieho, Rouge, Viktor Vektor, Judy Álvarez, T-Bug, z nějakého důvodu i Johnnyho Silverhanda a další. Při podpoře kampaně se lze těšit na Evelyn Parker, 8ug8ear, hlavní postavu videohry V a spoustu více či méně známých dalších postav z Night City.

Hra vypadá velmi dobře a již je zafinancována, nicméně tato jednapadesátá kickstarterová kampaň vydavatelství CMON je na tom s úspěšností oproti minulosti o něco hůře. Nadměrné množství podporovatelů hru zatím podpořilo jen jedním dolarem.

Na vině je nedávná kampaň od tohoto vydavatelství na hru Marvel Zombies, která spadá do série her Zombicide. Hra měla velmi úspěšnou kampaň, když však došlo na vyúčtování poštovného, již tak vysoká cena hry se ještě zvedla. Vydavatelství CMON sice umožnilo přispěvatelům odstoupit a vrátit jim peníze, ale ne celou částku. Díky této negativní publicitě jsou potenciální přispěvatelé velmi opatrní.

Konec kickstarterové kampaně je nastaven na čtvrtek 7. července. Když vše půjde dobře, měli bychom se hry dočkat příští rok. 

Většina děl ze žánru kyberpunku potřebuje popsat specifickou strukturu společnosti, technologie i myšlenky, které se v daném světe rozšíří. K tomu se váže i vývoj jazyka, většinou vycházejícího z tamního slangu.

V univerzu Androida, což je jiné deskoherní kyberpunkové univerzum, se můžeme setkat s mnoha pojmy. Risties představuje korporátního aristokrata; disenfrancisto je pak opak takového člověka, konkrétně jde o někoho nuceného žít v chudobě a být nezaměstnaný; Hopper je pak pojem pro létající auto.

W. Gibons ve svém díle přišel také s různými pojmy, například simstim, tedy simulovaná stimulace; kovboj je v jeho románu označován člověk, který je schopen pomocí elektrod vedoucích do mozku vstoupit do databáze matrixu.

Některé pojmy z tohoto žánru dokonce díky technologickému pokroku i užití v obdobných dílech značně zlidověly. Nejde jen o pojem virtuální realita. Ale například LED (anglicky ICE) je pojem pro ochrany softwarových systémů a používá se v různých kyberpunkových univerzech, stejně jako kyberware představující technologické implantáty.

Cyberpunk 2077 je takových pojmů plný díky bohaté a propracované historii. V tomto světě po třetí korporátní válce někdy kolem roku 2020 se rozmohl pojem kyberpunker. Šlo o žoldáky, kteří žili na hraně, plus nejenže se bouřili proti novým korporátním pořádkům, ale žili tak, jak zkrátka chtěli. Nešlo pouze o to být dobrý, ale také u toho vypadat dobře. Proto mnoho ilustrací vypadá velmi okázale, protože se jedná o něco, o co se obyvatelé tohoto světa aktivně snažili. Pro tento módní styl se vžil pojem Kýč. S postupem času se však moc megakorporací ustálila a slovo kyberpunker ztratilo svůj dřívější šmrnc, přičemž se stalo archaickým. V pozdějších letech nastoupila nová generace žoldáků, kteří se snaží o to samé, ale starší generace na ně pohlíží skrze prsty, protože ,,mladým chybí vize". To jsou právě Edgerunneři, tedy lidé žijící na hraně. Nájemní žoldáci, hackeři a další lidé, kteří žijí především z budování pouličního respektu.