Sergej Lukjaněnko je populárním ruským spisovatelem, jehož tvorba se především zaměřuje na žánry fantasy a sci-fi. Jeho bezpochyby nejznámějším dílem je knižní série o Hlídkách (Noční hlídka, Denní hlídka,…), která pojednává o věčné válce mezi sílami Světla a Tmy. A to v Moskvě na přelomu tisíciletí. Žádné zběsile akční pasáže však nečekejte, ve všech dílech se dočkáme především dlouhých myšlenkových pochodů jednotlivých postav, kvalitních konverzaček a jen občas nějakého toho boje. I tak se ale jedná o opravdu skvělé a poutavé knihy, které by si žádný milovník fantasy neměl nechat ujít. Celá série zaznamenala u čtenářů opravdu mimořádný úspěch, přičemž následně na ni vznikly i dvě ruské filmové adaptace, o které se postaral Timur Bekmambetov.

Ovšem nedávno dorazila informace, která rozhodně zabolí. Lukajněnko se totiž stal prvním signatářem Otevřeného dopisu literárního festivalu Hvězdy nad Donbasem, který zcela nepokrytě podporuje ruskou invazi na Ukrajinu. 

Odpověď nakladatelství Arga, které v Česku vydává Lukjaněnkovy knihy už léta, na sebe nenechala dlouho čekat. Nakladatelství se hned od autora distancovalo, přičemž s okamžitou platností přestalo spoluvydávat jeho díla. V oficiálním prohlášení sdělilo nakladatelství následující:

,,Jsme toho názoru, že pro podobné postoje není v civilizovaném demokratickém světě místo, a jejich hlasatelům knihy vydávat nebudeme.“

Argo taktéž oznámilo, že veškerý zisk z prodeje již vydaných knih autora pošle na sbírku pomoci Ukrajině, kterou zajišťuje Post Bellum. Část onoho dopisu, který schvaloval ruskou agresi, si můžete přečíst níže.

,,Bandité vyzbrojení nacistickou ideologií už osm let zabíjejí naše krajany, ženy, starce a děti v Donbasu. Již třetí roky po sobě jsme se sešli v Doněcku na mezinárodním literárním fóru Hvězdy nad Donbasem. Na vlastní oči vidíme, jak vypadá nacismus v 21. století – rozbité domy, zničené čtvrti a hroby obyvatel Donbasu, kteří zemřeli rukou ukrajinských trestných jednotek. Při pohledu na jména dětí v „Andělské aleji“ si utíráme slzy. Zapomenout? Nikdy. Odpustit? Nemožné. 

,,Podporujeme naši armádu, která jedná maximálně jasně, profesionálně a obětavě, podporujeme jejího vrchního velitele, prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, který zahájil speciální operaci na denacifikaci a demilitarizaci státu Ukrajina.“

Je poměrně dost smutné, že právě autor knižních Hlídek, které často polemizují o podstatě dobra a zla, zaujal takovouto pozici. Není to ale poprvé, co vyjádřil svou nelibost vůči Ukrajině. Už v roce 2014, kdy probíhal Euromajdan vůči tehdejší proruské ukrajinské vládě, Lukajněnko oznámil, že nechce, aby se jeho knihy dočkaly ukrajinského překladu. Každopádně pokud se vám od nynějška budou veškeré Hlídky hůře číst, vůbec se vám divit nebudeme.